Nesmíme ani přejít na červenou

„Co bychom dnes dělali jinak?“ Marko Stehlík, někdejší ředitel a spolumajitel zkrachovalých kladenských hutí Poldi, nezaváhá ani vteřinu: „Hned od začátku jsme měli jít tvrdě do střetu s Fondem národního majetku. Ale na to jsme byli moc slušní.“ Jeho otec, architekt Vladimír Stehlík, sleduje s pobaveným úsměvem, jak syn vyjmenovává křivdy ze strany státních úředníků. Sám ten výčet během posledního roku své vlády nad Poldovkou přednesl několikrát, ale teď mlčí a má k tomu dobrý důvod: letos v březnu se při svém propuštění z ruzyňské vazební věznice zavázal, že se už k Poldi nebude nijak vyjadřovat. Na radu právníků se Stehlík senior úzkostlivě snaží závazek dodržovat. „Pochopte, že je mi třiapadesát, mám čtyři děti, šest vnoučat a těch sto dní a nocí ve vazbě byla velice tvrdá zkušenost,“ vysvětluje svou disciplinovanost. „Ano, musíme si dávat pozor. Dnes nemůžeme ani přejít na červenou,“ doplňuje otce Marko. Klid rodinného sídla ve vilové čtvrti v Praze-Hodkovičkách střeží kamera, namířená na prostor před brankou. V tůňce za domem plavou karasi. Do síně s obrazy členů rodiny tlumeně doléhají zvuky z kuchyně, kde chystá babička oběd.

Kolik nás už zkrachovalo

Soud vzal otce i syna do vazby loni koncem listopadu, když byli obviněni ze zneužívání informací v obchodním styku (tím se míní přelévání peněz z Poldi do Bohemia Art bez vědomí menšinového akcionáře, státního Holdingu Kladno) a z porušování povinností při správě svěřeného majetku (čili…