Interpret posledních možností
Ve většině oborů - a zvlášť v kultuře a humanitních vědách - se nápadně nedostává schopných lidí středního věku. Po listopadovém převratu se z ústraní vrátili ti, kdo se profilovali před rokem 1970. Iniciativu projevují mladí a nejmladší, po půlstoletí první generace u nás, které se dostalo slušných možností získávání informací, cestování do zahraničí a seberealizace. Ale generaci narozenou v padesátých letech a počátkem let šedesátých, tedy ty, kterým je dnes mezi třiceti a pětačtyřiceti, pocuchala normalizace patrně více než koho jiného. Zasáhla ji totiž v období formování životních hodnot. Výmluvná byla hudba kapel tzv. nové vlny nebo literární díla Zuzany Brabcové, Jáchyma Topola a Petra Placáka - pocity ohrožení a deprese, obrazy zdí, katastrof, opojení alkoholem.
Obrat dovnitř
K této generaci patří i brněnský kritik a literární vědec Jiří Trávníček (narozen 1960). Svou první samostatnou knihu nazval Poezie poslední možnosti a zaměřil se v ní k dvanácti básnickým sbírkám novější poezie. Jsou to vždy díla drásavě existenciální, jejichž hodnotové rozvržení je obdobné zkušenosti zmíněné generace, díla uměleckého (nezřídka i životního) rizika, směřující ke krajním mezím. Stojí za to vyjmenovat básníky v tom pořadí, jak sbírky vznikaly a jak jsou v knize seřazeny: Jiří Orten (Elegie), Josef Kainar (Nové mýty), Jan Zahradníček (Znamení moci), Vladimír Holan (Bolest), Jiří Kolář (Vršovický Ezop), Jan Zábrana (Stránky z deníku), Ivan Wernisch …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
