K čemu se přiznal Asahara
Na první pohled nemá teroristický útok na vlak u amerického Phoenixu z minulého pondělka pranic společného s případem japonské náboženské sekty Ómu šinrikjó, která v březnu zaútočila bojovým plynem sarinem na tokijské metro: zemřelo 11 lidí a přes 5 000 se přiotrávilo (podrobně viz Respekt 24/95). Jedna souvislost tu ale přece jenom je.
Na první pohled nemá teroristický útok na vlak u amerického Phoenixu z minulého pondělka pranic společného s případem japonské náboženské sekty Ómu šinrikjó, která v březnu zaútočila bojovým plynem sarinem na tokijské metro: zemřelo 11 lidí a přes 5 000 se přiotrávilo (podrobně viz Respekt 24/95). Jedna souvislost tu ale přece jenom je.
Od Koreshe po Asaharu
Podobně jako liberální Amerika, i Japonsko - kterému ostatně po porážce ve druhé světové válce nadiktovali novou ústavu, jež v vstoupila v platnost v květnu 1947, právě Američané - má problémy s uplatňováním zákonů, které by umožňovaly tvrději zasáhnout proti organizovaným skupinám. Jde o to, že odborníci se obávají zejména případného zneužití těchto zákonů proti politickým odpůrcům.V USA se tento jev ukázal už na případu sekty Davida Koreshe (Respekt 18/93). Členem protivládních ozbrojených milic byl jistou dobu i oklahomský atentátník z letošního 19. dubna Timothy McVeigh (Respekt 18/95) a k útoku na vlak u Phoenixu se přihlásila zatím neznámá neonacistická skupina Synové gestapa. V USA se obvinění proti těmto skupinám vznášejí obtížně, většinou jsou souzeni pouze jednotlivci. A téměř stejně je to v zemi vycházejícího slunce.
Proces už za týden
Šókó Asahara, čtyřicetiletý, téměř slepý extravagantní vůdce Ómu šinrikjó, se podle některých zpráv doznal: prý nařídil, aby členové jeho organizace zaútočili sarinem na metro v Tokiu (předtím byl podobný čin spáchán v červnu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
