Nejvyšší hradní soud
Když na jaře letošního roku rozhořčil veřejnost postup soudů v případu sochaře Pavla Opočenského, zůstal prezident Havel k volání po milosti hluchý. "Počkám na rozhodnutí odvolacího soudu," řekl tehdy.
Když na jaře letošního roku rozhořčil veřejnost postup soudů v případu sochaře Pavla Opočenského, zůstal prezident Havel k volání po milosti hluchý. „Počkám na rozhodnutí odvolacího soudu,“ řekl tehdy. Minulý týden v jiné ostře sledované záležitosti, procesu restaurátorky Marty Chadimové obviněné z padělání restitučních dokumentů, už tak trpělivý nebyl: jen několik hodin poté, co jí soud prodloužil vazbu, využil svého práva a zastavil její trestní stíhání. Vzápětí se především ze strany soudců - včetně předsedy Nejvyššího soudu Otakara Motejla - ozvala kritika. Prezident prý svým rozhodnutím zpochybnil celý soudní systém.
Až potud by se dalo říci, že obě strany udělaly, na co mají nárok. Prezident má ústavou zaručené právo nejen udílet milost, ale také „zmírňovat tresty a nařizovat, aby se trestní stíhání nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo“. Soudci zase mají - jako každý jiný občan - právo svobodně se vyjádřit k jakémukoliv prezidentovu rozhodnutí, a případně je podrobit kritice. S jakými argumenty a na jaké úrovni tak činí, je jejich věc. Z obou stran však zřejmě v rámci všeobecné nervozity během přestřelky zazněly poněkud neregulérní argumenty.
Předseda senátu Michal Hodoušek, který Chadimovou soudil, neovládl své jinak vcelku pochopitelné roztrpčení, a poněkud nedůstojně naznačil, že Havel osvobodil Chadimovou kvůli svým osobním vazbám na jejího manžela, kterého zná z dob disentu. Demagogickým a zavádějícím…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.