Etnické šachy
Srpnová chorvatská ofenzíva proti území tzv. Krajiny měla za následek exodus místního srbského obyvatelstva obrovských rozměrů. Představitelé Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky tuto situaci označili za "největší humanitární katastrofu od začátku války v bývalé Jugoslávii".
Srpnová chorvatská ofenzíva proti území tzv. Krajiny měla za následek exodus místního srbského obyvatelstva obrovských rozměrů. Představitelé Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky tuto situaci označili za „největší humanitární katastrofu od začátku války v bývalé Jugoslávii“. Taková formulace je ovšem poněkud sporná.
S návratem se nepočítá
Nynější srbský exodus získal pozornost hlavně tím, že proběhl v několika dnech. Nemělo by se ovšem zapomínat, že během několika týdnů po zahájení války v roce 1991 bylo vyhnáno kolem 200 tisíc nesrbských obyvatel z území okupovaných srbskou armádou v Chorvatsku. Stejně tak o rok později bylo opět během několika týdnů násilím vyhnáno na 400 tisíc nesrbských obyvatel Bosny a Hercegoviny. V konečném součtu šlo o humanitární katastrofy přinejmenším srovnatelných rozměrů, ačkoli tehdy o katastrofě nikdo nehovořil - navzdory tomu, že většina starostí o chorvatské a dlouhou dobu i o značnou část bosenských uprchlíků ležela na malém, čtyřmilionovém Chorvatsku.Je neoddiskutovatelné, že hromadný útěk srbských obyvatel Krajiny je tragédií. Některé okolnosti však nasvědčují tomu, že tento útěk byl v zájmu bělehradské vlády. Ta přesvědčila již v roce 1990 vedení krajinských Srbů, aby se o svá práva odmítli hlásit ústavními prostředky. Poté dodala do Krajiny zbraně a dala pokyn k zahájení otevřené války. Nakonec se však odmítla postavit za lidi, které do války vmanipulovala, přestože fakticky nese odpovědnost za situaci, v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.