Dědictví turecké hrozby
Nedávné dobytí Krajiny obrátilo pozornost k historii srbských menšin v Chorvatsku. Jejich vznik úzce souvisí s dějinami rakouské Vojenské hranice. (Ta se v době své existence také nazývala "Krajinou" - v srbochorvatštině znamená toto slovo asi tolik co naše "pohraničí".)
Nedávné dobytí Krajiny obrátilo pozornost k historii srbských menšin v Chorvatsku. Jejich vznik úzce souvisí s dějinami rakouské Vojenské hranice. (Ta se v době své existence také nazývala „Krajinou“ - v srbochorvatštině znamená toto slovo asi tolik co naše „pohraničí“.) Toto území na jihovýchodním pomezí habsburského mocnářství bylo vytvořeno na obranu proti turecké expanzi a postupně sahalo od Jadranu přes jižní část Chorvatska a Slavonie po Banát a Sedmihradsko. Dějiny Vojenské hranice se rozpadají na čtyři etapy: v prvých třech byla budována a přizpůsobována změnám v oblasti, ve čtvrté - když zanikly důvody její existence - byla zrušena. Právě vojenská hranice za 500 let svého trvání značně ovlivnila etnické složení místního obyvatelstva a - jak jsme právě viděli - její dědictví je stále živé.
Chodové Balkánu
Vojenská hranice vzniká po bitvě na Kosovu poli (1389), kdy uherský král Zikmund Lucemburský odevzdal Seňský kapitanát hrabatům Celským, jejichž vojsko, složené většinou z německých žoldnéřů, mělo bránit tuto část hranic proti dalšímu postupu Turků. Pohraniční obyvatelstvo získávalo různé výsady, aby při nedostatku pravidelného vojska bylo samo motivováno k obraně. Příliv srbských uprchlíků z tureckého záboru do Vojenské hranice je doložen již za vlády Matyáše Korvína, který jich mnoho usadil ve vylidněném území v hrabství Lickém a Krbavském, zvaném tehdy příznačně Desertum primum, s právem pozemkového vlastnictví, osvobození od daní i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.