Počet bank by měl omezit trh
V předminulém Respektu (č. 24/95) tvrdí guvernér České národní banky Josef Tošovský, že devětapadesát existujících poboček zahraničních bank v ČR je v zemi naší velikosti až dost.

V předminulém Respektu (č. 24/95) tvrdí guvernér České národní banky Josef Tošovský, že devětapadesát existujících poboček zahraničních bank v ČR je v zemi naší velikosti až dost. Švýcarsko je zemí ještě menší, a přesto se tam nikdo neodváží tvrdit, že více než 500 tamějších bank je „až dost“. Jde tedy asi spíše o to, zda je pro 59 nebo 500 bank dost obchodů, na nichž by se s určitostí uživily. Měřeno našimi podmínkami, pokud bude těžiště činnosti bank jen ve vedení účtů, tuzemském platebním styku, pokladních operacích a krátkodobém úvěrování, je jich u nás opravdu příliš mnoho. Na to stačí ve Spojeném království či v Kanadě necelá desítka bank. Ale co ostatní bankovní služby, kterých jsou na dvě stovky? Jinými slovy: teoretická stanoviska guvernéra naší ústřední banky o tom, kolik by mělo existovat v ČR bank, nejsou ničím podložená.
Národní zájem ČNB
Jak známo, ČNB zastavila již před delší dobou vydávání dalších bankovních licencí, a to i renomovaným zahraničním bankám, které v ČR chtějí vybudovat svoji pobočku. Může to mít řadu důvodů, přičemž pomiňme důvod oficiálně uváděný, podle nějž je u nás již bank dost:1. ČNB se možná rozhodla, že v rámci politiky privatizace nebude pokračovat v tom, aby dávala souhlas ke vzniku dalších bank, které nejsou soukromé, ale patří zahraničním veřejnoprávním subjektům (např. Westdeutsche Landesbank - Girozentrale). A to i přesto, že v případě některých rakouských bank jí dosud tato okolnost nevadila.2. ČNB možná…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















