Za co se v Česku bude trestat kriminálem
Miroslav Grebeníček nepatří k mediálně všudypřítomným hvězdám české politiky. Důvěrně ho znají vlastně jen čtenáři komunistických Haló novin, Naší pravdy a účastnící stranických mítinků. Většina lidí je tak ochuzena o jeho myšlenky a nevšední, takřka básnickou imaginaci.
Miroslav Grebeníček nepatří k mediálně všudypřítomným hvězdám české politiky. Důvěrně ho znají vlastně jen čtenáři komunistických Haló novin, Naší pravdy a účastnící stranických mítinků. Většina lidí je tak ochuzena o jeho myšlenky a nevšední, takřka básnickou imaginaci. Obvykle se tato vlastnost přičítá Miloši Zemanovi, ale proti sytosti a vynalézavosti Grebeníčkových projevů jsou jeho exhibice bledým odvarem. Ostatně i proslulý výrok o „politických gangstrech“ je pouhou licencí od vůdce komunistů.
Z akademického hodnostáře vykonavatelem vůle lidových mas
Grebeníček sice před svými souvěrci líčí v nejčernějších barvách poměry dnešní zubožené společnosti, ale pro něj samotného je dnešní doba dobou požehnanou. Vynesla ho do čela nejpočetnější a stále vlivné politické strany.Na sklonku 80. let Grebeníček přednášel dějiny dělnického hnutí a KSČ na Ústavu marxismu-leninismu brněnské univerzity. V tehdejší „přestavbové“ době byl mezi studenty znám jako člověk, který si nechce zadat tím, že by projevil vlastní názor. Listopadové politické zemětřesení v KSČ otevřelo před dosud bezvýznamným akademickým hodnostářem netušené možnosti, ale jeho vrcholná chvíle přišla až o tři roky později.Na jaře 1993 se s plnou silou rozhořel spor o budoucí podobu strany. Poté co neuspěl předseda Jiří Svoboda, který ji chtěl opatřit reformním nátěrem, zaujal jeho místo právě Grebeníček, aby tak splnil vůli „lidových mas“ nechat vše při starém. Jako už tolikrát v dějinách…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
