Muž, který zabil svůj sen
Byl nejbližším spolupracovníkem a válečným spolubojovníkem Josipa Broze Tita a později jeho největším kritikem. Byl předsedou jugoslávské vlády a parlamentu a pak dlouholetým politickým vězněm.

Byl nejbližším spolupracovníkem a válečným spolubojovníkem Josipa Broze Tita a později jeho největším kritikem. Byl předsedou jugoslávské vlády a parlamentu a pak dlouholetým politickým vězněm. Byl jedním ze „stavebních inženýrů“ komunismu na Balkáně a poté jedním z jeho hrobařů. Jako jediný ze zakladatelů Titovy Jugoslávie se dožil jejího konce. Milovan Djilas, spisovatel, politik a nejznámější jugoslávský disident, zemřel 20. dubna ve věku 83 let ve svém malém bytě v Bělehradě. Jeho nekrolog přinesla všechna významná světová média. Většina z nich připomněla Djilasův životní příběh, který by mohl posloužit jako napínavý námět hned pro několik filmů či románů. A nebyla by to díla nezajímavá: v osobě Milovana Djilase se totiž prolíná podstatná část těch dějin, které právě prožívají smutný a krvavý epilog.
Miláček strany
Jako většina významných osobností komunismu 20. století vstoupil i M. Djilas (* 1911 v Černé Hoře) už v útlém mládí do (tehdy ilegální) strany a díky svým organizačním schopnostem se záhy dostal do jejího užšího vedení. Policie si mladého horlivého komunisty brzy všimla a poslala ho na čtyři roky do neblaze proslulého vězení v Sremské Mitrovici. Djilas se však navzdory útrapám a mučení nenechal „převychovat“ a záhy poté, co vyšel z vězení, se dostal do nejužšího Titova okruhu: r. 1937 se stal členem ústředního výboru a šéfoval partajnímu časopisu Borba, roku 1940 se stal jedním ze sedmi členů politbyra a dostal na starost celý…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Výstražná stávka
Lidský řetěz účastníků happeningu dnes krátce před polednem obemknul budovu ČRo na pražských Vinohradech, aby mu vyjádřili podporu v dnešní jednodenní stávce. V ČT a ČRo začala po půlnoci čtyřiadvacetihodinová výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestují proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost.
Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií
Tisíce lidí se dnes odpoledne po 16:00 vydaly na pochod na podporu veřejnoprávních médií, který organizovalo uskupení Milion chvilek. Od stanice metra Pražského povstání se vypravili k budově České televize. Vláda tento týden schválila návrh zákona, podle něhož se mají rozhlasové a televizní poplatky od ledna zrušit a peníze mají média dostávat ze státního rozpočtu. Podle vládní koalice zrušení poplatků uleví lidem i firmám. Částka by se měla vrátit na úroveň let 2008 až 2024.



















