Odmítl jsem potopit loď

Odmítl jsem potopit starou loď..," byla jeho první věta po mé otázce, proč podává trestní oznámení na ministra dopravy. Malá místnost v podnájmu, dvě skříně, stůl, stará postel a tři krabice plné úředních lejster - stížností, žádostí, odvolání, vyrozumění vztahujících se k Československé plavbě labsko-oderské a k případu bývalého říčního kapitána pana Ivana Vaška.

„Byl jsem zaměstnán u Labsko-oderské plavby jako velitel lodě. V roce 1987 jsem v Drážďanech při proudní plavbě hlásil dispečerovi, že nemůžeme pokračovat dál, neboť vodní stav poklesl natolik, že hrozilo nebezpečí potopení. Dispečer mé hlášení ignoroval a požadoval pokračovat v plavbě až na státní hranice. Bez vody může loď plout jen těžko, využil jsem tedy své pravomoci, zastavil plavbu, a zabránil tak havárii. V Drážďanech jsme se pak odlehčili a bez nehody dopravili náklad do Československa."Pokud někdo čeká, že velitel lodě byl za svůj odpovědný přístup pochválen nebo dokonce odměněn, bude se asi divit. Dopad celé věci byl příznačný pro poměry v Absurdistánu. Na pana Vaška čekala v podniku výpověď pro údajné porušení pracovní kázně a způsobení škody organizaci zvýšenými náklady z prodlení. Nesplnil příkaz dispečera pokračovat v hazardní plavbě a dovolil si dokázat mu, že nezná provozní podmínky a předpisy. Nabízí se otázka, zda šlo skutečně jen o něčí zasaženou ješitnost a ohroženou autoritu. Úvahy na téma "pojišťovna“ se mi zdají sice divoké, ale kolik neuvěřitelného se u nás nakonec ukázalo být…