0:00
0:00
8. 8. 19905 minut

Kde bychom byli

Jak říká Karl Kraus, tento stát má podivuhodnou vlastnost: staví nuly před jedničky. Je to v jeho řádu. Náš problém se týká převráceného barevného vidění reprezentativní garnitury sobců, hlupáků, zaslepenců, konjunkturalistů, zlatokopů a lhářů.

Jiří Moučka
Astronaut

Jak říká Karl Kraus, tento stát má podivuhodnou vlastnost: staví nuly před jedničky. Je to v jeho řádu.

Náš problém se týká převráceného barevného vidění reprezentativní garnitury sobců, hlupáků, zaslepenců, konjunkturalistů, zlatokopů a lhářů. Ti neodešli, jenom se přikrčili a čekají. V jejich stínu žily tisíce, spíše statisíce jim podobných. Ti se nenapřímili, stačilo, že padl stín těch prvních. V prvních chvílích po posledním velkém mlácení tito druzí výtečníci spolu s ne tolik postiženými občany vyšli do ulic. Dnes už mají jinou zájmovou náplň. Skupují, co se dá a především nechtějí opustit zabydlená místa. Úřady se přeskupují s celým personálem, podniky vyměňují náplně jako propisovačky a personál zůstává, zlatokopové podporují nedostatky na trhu po způsobu jednoho agrokombinátu, zaslepenci jednoho znaménka jsou vystřídáni kolegy opačného znaménka, malí zůstávají malými.

Kde bychom byli, kdyby nebylo chaosu v celé společnosti na konci loňského roku?Zcela jistě by na Hradě neseděl duchaplný muž, vedly by se spory mezi zasloužilými a nezasloužilými, mezi králíkáři a pivaři, mezi protihusákovci a protigottwaldovci, mezi chozrasčotníky a hospodáři, mezi pumpaři a zelináři etc. Nulám by rostly lokty, jedničky by se opět ponořily nebo odešly. Ne že by dnes probíhalo něco jiného, alespoň snad toto handrkování má menší rozměr. Přesto není jasné, komu slouží šarvátky mezi přestárlými skiny a Romy, komu slouží konkursy s podmínkou praxe ve vedoucí funkci, komu…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026