Maďarský soud Forbesu: Ve jménu soukromí stáhněte časopis ze stánků
Podle justice nemá veřejnost právo znát jména bohatých byznysmenů
Na konci ledna zmizelo z maďarských stánků vydání byznysového časopisu Forbes. Konkrétně to, které obsahovalo tradiční žebříček padesáti nejbohatších Maďarů. Redaktoři Forbesu neudělali žádnou hrubou chybu, časopis se vytiskl správně a tak, jak měl. Potíž byla v něčem jiném.
V žebříčku se umístil i majitel výrobce energetických drinků Hell Energy. Jak je v Maďarsku známo, většinovým majitelem je rodina Barabasových – a ta časopis zažalovala, že zveřejněním jmen a odhadu jmění porušil maďarský Forbes jejich právo na ochranu osobních dat dle unijní směrnice GDPR. Městský soud v Budapešti jim v tom dal za pravdu: Forbes se dle něj skutečně dopustil zneužití dat Barabasových. A protože škoda by byla nevratná, nařízením, proti němuž nebylo odvolání, nakázal vydání stáhnout.
Majitelé Hell Energy nejsou celebrity a jejich identita není tajemství. A i kdyby se sebevíc snažili, obchodní rejstřík je neúprosný: k nalezení jsou bydliště i data narození členů rodiny. Tedy o poznání citlivější data než veřejně známý fakt, že rodina vlastní úspěšnou firmu. Společnost navíc v minulosti čerpala státní podporu, což byl jeden z argumentů Forbesu, proč má veřejnost právo znát identitu vlastníka. Dalším a pádnějším je novinářská svoboda a právo veřejnosti na informace. Soud ovšem argumentoval tím, že dotace čerpala firma, nikoliv vlastník. A že ochrana jeho soukromí je víc než novinářské informování veřejnosti o důležitých aktérech veřejného a byznysového života.


Část justice si doposud udržela nezávislost na vládě Viktora Orbána. A oslovení novináři se shodují, že za rozhodnutím, které zásadně komplikuje novinářskou práci, není vládní tlak. To si myslí i šéfredaktor maďarského Forbesu Márton Galambos. “Je to prostě divné soudní rozhodnutí. Nemám informace o tom, že by za tím bylo něco jiného, a podle mého odhadu to tak skutečně není,” uvedl pro Respekt přes mail.
Riziko takto širokého výkladu GDPR je podle Galambose – ale i dalších maďarských novinářů a mezinárodních novinářských organizací - jinde. Také další maďarští byznysmeni by mohli precedent využít a vyhýbat se veřejnému dohledu s odkazem na ochranu osobních dat. Nejen ekonomická, ale v důsledku i jakákoliv jiná novinařina by tak byla nemožná. Podle Mártona Galambose se to ještě nestalo a příkladu Hell Energy zatím žádná firma nebo její vlastník nenásledoval. Od soudního rozhodnutí nicméně uplynulo jen pár dní.
Sami majitelé Hell Energy přitom podle šéfredaktora zatím dosáhli přesného opaku: nechtěli žádnou publicitu, ale získali ještě větší, než kdyby nechali vydání s žebříčkem na stáncích. Forbes se v každém případě proti rozhodnutí budapešťského soudu odvolává. Márton Galambos ale odhaduje, že soudní pře bude trvat několik let.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















