V dosavadní krizi šlo o cenovou dostupnost jídla. Teď riskujeme, že nebude vypěstováno dost potravin
S ředitelem berlínské pobočky Světového potravinového programu nejen o cenách zemědělské produkce
Po loňském ruském útoku na Ukrajinu se naléhavým tématem staly ceny potravin. Ukrajina byla tou dobou pátým největším vývozcem pšenice, druhým největším exportérem potravinových olejů - a náhle byla odříznuta od globálního trhu. Světový potravinový program (WFP) tehdy varoval před hrozící humanitární katastrofou. „Je to strukturální problém, musíme reformovat naše potravinové systémy,“ říká Martin Frick, ředitel berlínské pobočky této agentury OSN.
Jaké nakonec byly dopady ruské invaze na hlad ve světě?
Je potřeba se vrátit do roku 2019, kdy jsme byli na cestě k dosažení globálních cílů ohledně vymýcení hladu ve světě. Akutně hladem tehdy bylo ohroženo 135 milionů lidí. Po prvních covidových vlnách, o Vánocích 2021, se toto číslo zdvojnásobilo na 276 milionů. Pandemie si nevyžádala jen šest milionů přímých obětí, ale poslala řadu národních ekonomik do kolen: jejich měny ztrácejí na hodnotě a země mají potíž dovážet základní potraviny. Třeba v Keni cena pšenice stoupla tak prudce, že si ji pekárny už nemohly dovolit kupovat a zbankrotovaly. Problém tedy rostl už před ruským útokem na Ukrajinu. Po začátku války stoupl počet hladovějících z 276 milionů na dnešních asi 350 milionů - a tento nárůst přímo souvisí s ruskou invazí.
Díky dohodě zprostředkované Tureckem a OSN se ukrajinská sklizeň z několika černomořských přístavů opět vyváží. Pominula tedy krize?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
