Ranní postřeh Ivana Pilipa: Budapešťské memento

V posledních měsících a letech si mnozí z nás musejí připadat jako ve špatném filmu. Konference amerických podivně modifikovaných „konzervativců“ CPAC („Konference konzervativní politické akce“), z jejíž tribuny kdysi Ronald Reagan vyzýval k boji proti sovětskému komunismu, se stala shromážděním politiků s náklonností k Rusku a odporem proti demokratické spolupráci států Evropy. Místem konání se tentokrát stalo Maďarsko vedené Viktorem Orbánem. Mužem, který kdysi statečně bojoval proti nedemokratickému systému ve své zemi, aby po pár desítkách let usiloval o vytvoření podobně antidemokratického systému, a to dokonce opět v inspiraci Moskvou – byť teď už moderní verze, oproštěné od marx-leninské ideologie. Budapešť jako by se stala ideálním místem pro ty, kteří se nemohou rozhodnout mezi Moskvou a dnešním Washingtonem a sympatie v nich vzbuzují oba. 

Tak jsme mohli vidět přehlídku politiků vzývajících patriotismus a přitom ochotných aktivně spolupracovat s agresivní východní despocií, vášnivě hájících svobodu slova ovšem podmíněnou tím, že budou hlásány výhradně jim blízké názory, a usilujících o rozložení mezinárodního řádu, který jejich zemím přinesl desetiletí růstu, míru a demokracie. 

Na tuto přehlídku bohužel vyrazili také zástupci České republiky, a to ne ledajací – nejvýznamnějším z nich byl přímo ministr zahraničí. Posílen ohlasem svého projevu v OSN pronesl projev plný metafor a přirovnal hlavního hostitele, premiéra Orbána, k samotnému Michelangelovi. Dalším významným hostem z Čech byla výprava společnosti zřejmě z recese nazvaná Společnost pro ochranu svobody projevu, protože za svobodný projev považují pouze takový, který je v souladu s ruskou propagandou. Několik jejích členů je ovšem dnes součástí vládní administrativy. Dalšími zástupci ČR bylo několik poslanců a členů Evropského parlamentu z řad vládních stran.

Zpráva pro svět tedy vyplývá jasně: současná Česká republika je součástí tohoto hnutí, které je popřením pětatřiceti let české zahraničně-politické orientace, zaměřené na spolupráci uvnitř Evropské unie, podporu demokracie a lidských práv ve světě. Tato zpráva je asi nejvážnějším varováním z dosavadního vládnutí nové vlády a měla by aktivizovat opozici i občanskou společnost k zásadnímu protestu. Vláda sice neplní řadu slibů, které dávala svým voličům – nižší deficit, snížení daní, zastropování věku odchodu do důchodu a dalších, ale skutečný problém je její posun v zahraniční orientaci země. Situace je o to vážnější, že v současné době dochází k výrazným změnám v globální rovnováze a také uvnitř EU. Velká část jejích zemí cítí ohrožení mezinárodního řádu a míru v Evropě a je připravena dále posílit vzájemnou spolupráci. Je naším bytostným zájmem být součástí tohoto procesu. Na východním okraji se ale vytváří uskupení, které je víc a víc trojským koněm Ruska uvnitř EU – Maďarsko, Slovensko a nyní se zdá, že tímto směrem jde i nová česká vláda. Je proto nezbytné dělat vše pro zastavení tohoto trendu, než bude příliš pozdě.