Lukáš Jelínek: Nomenklatura. Měla patřit minulosti, ale vrací se

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Motoristé sobě se cítí být tak pevně v sedle, že tuto zásadu jejich předáci klidně hlásají veřejně. Směrem ke státním úředníkům, příspěvkovým organizacím rezortů či neziskovkám čerpajícím státní granty. Další na řadě budou veřejnoprávní média, až skončí pod státním rozpočtem.

Premiér Andrej Babiš (ANO) z motoristických provokací radost nemá, ale jejich přístup k eráru nerozporuje. Byznysmenům jeho ražení a osobní historie chybí cit pro demokratické hodnoty, ústavní pravidla nebo ochranu menšin. Touží mít všechno co nejjednodušší a hlavně pod palcem. 

Po festivalu ve Strážnici si smutného trendu už snad všimli i ti, které dosud osud autonomních úředníků nebo zelených aktivistů nezajímal. Jenže Motoristé sobě neumějí brzdit. Pročež diváci, kteří na politické školení mužstva neměli náladu (ani v pátek s Klempířem, ani v sobotu s Macinkou) a místo tleskání pískali, byli označeni za zmožené alkoholem a horkem. Výhrůžně vztyčeného prstu se pak dočkali pořadatelé. Přitom ve Strážnici se sešli milovníci folkloru, svým způsobem vlastně strážci tradic, což by zdánlivě měli být spojenci národně-konzervativní, či chcete-li tradicionalistické koalice.

Potíž je v tom, že tradice jsou pro Motoristy sobě, SPD i ANO dobré jen k tomu, aby se jimi zaklínali. Test z českých dějin a kultury by ale patrně projeli stejně jako kdysi Babiš.