Ivan Pilip: Go, Kanada, go!

V období studené války i po ní bylo běžné, že hlavní střety na zahraničněpolitické scéně probíhaly mezi Spojenými státy a jejich spojenci na straně jedné a autoritářskými nebo diktátorskými režimy, jako je Rusko (dříve ve formě SSSR), Čína, Kuba a další, na straně druhé. Dnes je situace jiná – autoritářské režimy jsou pro USA partnery, spojenci jsou předmětem kritiky a největší obchodní válka byla zahájena… s Kanadou.

Události posledního týdne potvrdily, že tato tendence zahraniční politiky USA není náhodným výkyvem, ale dlouhodobou tendencí. Po opakování agresivních výpadů vůči Grónsku, včetně hrozby o zahájení nelegální těžby na tamním území, byl zpochybněn jeden z pilířů stability v jihovýchodní Asii – závazek obrany Jižní Koreje vůči genocidnímu režimu Kim Čong-una. Trump nařídil omezit společné cvičení amerických vojsk s jihokorejskými s odůvodněním, že Kim Čong-un se chová uctivě a společná cvičení prý vůči KLDR vysílají nevhodný a nepřátelský signál. Dlouhodobá stabilita regionu stavěná na bezpečnostních garancích USA vůči Jižní Koreji, Tchaj-wanu a Japonsku tak dále slábne a všichni tito spojenci USA budou nuceni hledat nový způsob obrany proti rozpínavosti Číny a výhrůžkám jejího severokorejského spojence. Vše je o to absurdnější, že Trumpův výrok přišel v době, kdy se objevily zprávy o plánech na vyslání dalších desítek tisíc vojáků KLDR na pomoc Rusku v agresi proti Ukrajině.

Jihokorejská vláda na tento vývoj reagovala opatrně, a navázala tak na taktiku většiny spojenců USA, kteří vůči nepřátelským krokům prezidenta USA a jeho administrativy vesměs volí smířlivou, až podbízivou taktiku. Změna v této strategii přišla až tento týden ze strany Kanady. Tamní premiér Carney odmítl další celní vydírání ze strany Trumpa a jeho administrativy, doplněné navíc o zcela nehorázné tlaky týkající se například používání francouzštiny jako oficiálního jazyka. Carney oznámil zavedení odvetných opatření vůči USA, jeho krok ve vzácné shodě podpořili guvernéři jednotlivých provincií a řada podniků i úřadů vyzvala k bojkotu amerického zboží. 

Jasný postoj Kanady je nutné ocenit a další státy by ji měly v obdobných situacích následovat. Ústupky šikanózní Trumpově politice možná zabránily nejhoršímu, jako je vystoupení USA z NATO, ale ve svém důsledku tuto politiku posilují. Kromě získání času přitom EU a další, kteří jsou terčem této politiky, nic nezískávají. Pokud listopadové volby v USA skončí vítězstvím demokratů, bude tato politika přinejmenším výrazně omezena Kongresem a Senátem. Pokud se naopak MAGA podaří udržet moc, bude nepochybně dále eskalovat a dnešní spojenci USA stejně nebudou mít jinou možnost než se vzepřít zasahování do svých záležitostí a nepřátelským krokům. Proto politika appeasementu přestává dávat smysl a je čas na jiné strategie vůči trumpismu. Odpor Kanady bude důležitou zkouškou a je v zájmu Evropy a dalších, aby byl úspěšný.