Andrea Procházková: Rodičům se musí na péči o dítě přispívat chytře. (Ne jako v Česku)

Vláda Andreje Babiše plánuje navýšit rodičovský příspěvek z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Důvod, kterým zástupci hnutí ANO tento krok odůvodňují, je snaha zvýšit porodnost a podpořit mladé rodiny. I když lze zvýšení finanční podpory považovat za objektivně dobrý krok, a to zvlášť v době, kdy náklady na bydlení a základní životní potřeby rapidně stoupají, dlouhodobý přístup české politiky k rodičovskému příspěvku jen ukazuje nepochopení reality, ve které mnoho mladých rodin žije.

V případě každého zvýšení rodičovského příspěvku musejí čeští politici přijmout novelu zákona o státní sociální podpoře, což v době zablokované sněmovny může trvat měsíce. V některých okolních evropských státech je naopak běžné, že se rodičovský příspěvek pravidelně valorizuje. Například Rakousko od roku 2023 zavedlo automatickou valorizaci všech rodinných dávek. V Belgii se rodinné dávky valorizují ve chvíli, kdy inflace překročí určitou hranici. A skandinávské země jdou ve finanční podpoře ještě dále – rodičovský příspěvek představuje procentuální část předchozího příjmu. Ve Švédsku se jedná o přibližně 80 procent příjmu, takže se příspěvek valorizuje s tím, jak rostou mzdy v ekonomice. 

Zároveň víme, že z důvodu drahé a nedostupné rané péče, jako jsou dětské skupinky nebo mateřské školy, část péče během rodičovské zastanou další příbuzní, typicky prarodiče. S možností rozložit si rodičovský příspěvek až do tří let dítěte by dávalo smysl, kdyby česká právní úprava umožňovala čerpat finanční podporu také dalším příbuzným. Opět v Evropě nejde o nic nového. Švédsko umožňuje rodičům převést až 45 dní na prarodiče, v případě samoživitelky či samoživitele dokonce celkem 90 dní.

Český legislativní systém přitom umí valorizovat. Třeba starobní důchody jsou automaticky valorizovány každoročně k 1. lednu a rostou o plnou inflaci (tzv. index spotřebitelských cen) a o třetinu růstu reálných mezd.