Ustojí Friedrich Merz historickou porážku?

Po sedmdesát procent existence poválečné Spolkové republiky pocházel její kancléř či kancléřka z řad CDU, tedy křesťanské demokracie. Strana dokázala oslovit obyvatele měst i vesnic, mladé i staré, dělníky i vysokoškoláky. A ještě nikdy v žádných zemských volbách neklesla pod pět procent hlasů, a nevypadla tedy ze zemského sněmu – až do neděle.

Německá politika zažívá historické otřesy a k jednomu právě došlo v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Ve spolkové zemi, kde mimochodem 30 let mívala svůj volební obvod Angela Merkel, se CDU během nočního sčítání hlasů propadla na 4,9 procenta. Pro zajímavost: dosud nejhorším výsledkem strany byl v roce 1951 zisk 9,1 procenta ve volbách v Brémách, které jsou městskou spolkovou zemí.

Bylo to nečekané vyvrcholení série porážek v zemských volbách, kdy se před dvěma týdny v Sasku-Anhaltsku propadli křesťanští demokraté ve srovnání s minulými volbami před pěti lety o šokujících 20 procent (ze 37 na 17) a zároveň v neděli v Berlíně klesli ve stejném porovnání o devět procentních bodů na 19 procent, což stačilo na druhé místo. Stejně dramatický je propad i na spolkové úrovni. Loni v únoru vyhrála Friedrichem Merzem vedená strana celostátní volby se ziskem 28,5 procenta hlasů – přičemž už to byl historicky nejhorší výsledek. Teď se v průzkumech veřejného mínění propadla pod 20 procent.

Sledujeme bezpochyby historicky největší krizi strany, která utvářela poválečné Německo. A co je nejdůležitější: z propadu středopravicové strany netěží demokratická levice, ale Alternativa pro Německo (AfD). Merz sliboval, že konzervativnější rétorikou a politikou, kterou se v CDU vymezoval proti bývalé kancléřce Angele Merkel, oseká popularitu nacionalistů na polovinu – ale od chvíle tohoto slibu naopak AfD zdvojnásobila podporu na nynějších celostátních 29 procent.