Předurčeni k elitě i k taxíku? Jak dopadl experiment, který chtěl ukázat past třídního systému

V roce 1964 se v londýnské zoo sešla skupina čtrnácti sedmiletých dětí, aby spolu strávily den. Dohromady tvořily pestrý mix společenských vrstev: byli tu uhlazení chlapci z bohatých rodin a elitních soukromých škol, dívky z dělnického prostředí i dvojice kluků z dětského domova. Nešlo o náhodné setkání, svedli je dohromady filmaři z televizní stanice Granada s cílem natočit pořad, který měl ukázat třídní rozdíly přetrvávající v britské společnosti.

Tvůrci pořadu naznačovali, že sedmiletý člověk má životní trajektorii do velké míry danou prostředím, do kterého se narodí. Dětem v průběhu dne pokládali stejné otázky, ale dostávali tak výrazně odlišné odpovědi. Na dotaz, jakou univerzitu bude studovat, Andrew, chlapec v obleku a kravatě, způsobně odvětil: „Charter House, Cambridge.“ Paul, plachý kluk vyrůstající v dětském domově, vypadal, že nechápe, na co se ho ptají. A nakonec odpověděl otázkou. „Co je to univerzita?“

Krátký dokumentární film pojmenovaný Seven up by po odvysílání asi zapadl, nebýt geniálního nápadu jednoho z členů štábu. Michael Apted, tehdy mladý stážista, který měl na starost výběr dětí, se ke čtrnácti hrdinům rozhodl každých sedm let s kamerou vracet, aby zjistil, kam se jejich životy ubírají, jestli jsou šťastní a nakolik unikli svému třídnímu předurčení.

A z původně jednorázového projektu udělal jeden z nejdéle trvajících a nejslavnějších časosběrných dokumentů v dějinách televize. V době, kdy ještě neexistovaly reality show, celá Británie každých sedm let fascinovaně sledovala, jak John, Paul, Jackie a další prožívají pubertu, nástup do zaměstnání nebo založení rodiny.