Andrea Procházková: (Ne)spravedlnost podle znaleckých posudků

V posledních dnech v českých médiích rezonuje případ lobbisty Romana Janouška (57), který se dle zjištění Seznam Zpráv ukazuje na veřejnosti a podává nadstandardní sportovní výkony na Jizerské padesátce nebo během cyklistických závodů. To samo o sobě by nebylo podezřelé, kdyby ještě před pár lety soudům nepředkládal znalecké posudky prokazující, že se nachází „v terminálním stadiu nevyléčitelné nemoci“, aby nemusel zpět do vězení za sražení ženy autem v opilém stavu. 

Lobbista Janoušek měl obecně po celou dobu velmi výjimečný přístup při výkonu trestu. Do věznice nastoupil v listopadu 2014, ale mezi lety 2016 až 2021 byl na svobodě. Soudy mu totiž výkon trestu opakovaně přerušovaly právě na základě znaleckých posudků od lékařů. Už tehdy se v médiích přitom objevovaly jeho fotografie z plovárny nebo při jízdě na kole. Ministerstvo spravedlnosti nyní šetří, zda jeho podmínečné propuštění v roce 2022 nebylo založené na manipulativních a nezákonných znaleckých posudcích, anebo na špatné práci soudu s nimi.

Právě kvalita a způsob vyhotovení znaleckých posudků jsou jedním z velkých současných témat tuzemské spravedlnosti. Opakovaně vidíme, že se dají zneužívat a že jejich důsledky mohou mít fatální následky. Připomíná to například zveřejněný případ tříleté Viktorky, která zemřela rukou svého otce poté, co ji soud i na základě znaleckého posudku odebral pěstounce z bezproblémového soužití.

Stát přitom dlouhodobě odmítá financovat odborné zázemí české justice od asistentů soudců, přes soudní úředníky až právě po znalce. Znalci poslední roky ve velkém končí kvůli faktu, že se uživí jinak lépe. Často jde totiž o odborníky, které vedle toho vykonávají i vlastní praxi. Navíc starší znalci pomalu končí a mladší experti se do této profese nehrnou. Soudy a strany sporu tak dnes čekají v lepším případě měsíce, než se najde vhodný znalec ochotný vypracovat posudek. Znalců je nejen málo, ale část z nich si nikdy neosvojila novější pravidla o přísnějším odůvodňování svých závěrů, kterými se soudy z důvodu přetlaku práce mnohdy řídí i tak.