Rozhádaná opozice, osud manželství pro všechny, prezident opět u Ústavního soudu?

Manželství pro všechny to bude mít těžké. Minimálně v tomto volebním období. O tom, že prosadit možnost uzavírat sňatek párům stejného pohlaví bude komplikované, jsme již psali před několika týdny. Mezitím začala fungovat pracovní skupina napříč politickým spektrem, kterou už ale stihla opustit důležitá osobnost: poslankyně ANO Jana Pastuchová, jež návrh předkládala v minulém volebním období. Podle informací redakce panuje mezi „liberálními“ poslanci a poslankyněmi ANO obava, že se by názorový protipól ve sněmovně – reprezentovaný Motoristy nebo SPD – mohl naopak pokusit odebrat LGBT+ lidem i dosud získaná práva. Tento názor je v kuloárech poměrně rozšířený, a je tak velká otázka, zda se najde shoda na předložení i mezi těmi, kteří zrovnoprávnění podporují.

Premiér řešil kulturu. Poté, co ministr kultury nechal přepracovat Státní kulturní politiku, spustily se protesty části kulturního sektoru, který původní dokument udávající priority státu v této oblasti pomáhal připravit Klempířovu předchůdci. Kritikům vadilo, že debata nad materiálem probíhala ex post, nikoli dopředu a transparentně. Zvláště, když původní stanovisko ministra vůči tomuto dokumentu bylo kladné. Materiál již každopádně měla schválit vláda, ale zatím se tak nestalo. Premiér nechal koncepci stáhnout pro nedostatek času a záměr sejít se se zástupci kultury, což se také stalo ve Strakově akademii. „Na základě jednání dali premiér a ministerstvo profesním organizacím možnost do pátku znovu zaslat připomínky, které pokládají za dosud nevypořádané, a premiér Babiš si vyžádal další obsahy a témata, které Státní kulturní politika nepokrývá,“ stojí v prohlášení zástupců kulturního sektoru. Dokument se zatím podle informací redakce nechystá na vládu ani toto pondělí. 

Opoziční strany jsou na nože. S blížícími se podzimními volbami houstne ve sněmovně atmosféra. Pravděpodobně jí nepřidávají ani průzkumy, ve kterých roste pouze podpora hnutí STAN. Podle nejnovějšího průzkumu agentury NMS pro Právo by hnutí skončilo na druhém místě s výsledkem 18,1 procenta hlasů, ODS oslabila na 12,2 procenta, Piráti by měli 8,9 procenta a zbylé subjekty by se do sněmovny nedostaly. Ve snaze o odlišení a zviditelnění tak opozice sundává rukavičky a alespoň v kuloárech se odkrývá pohled na boj o politické přežití. V úterý přišel první výpad od lidovců. Na tiskovou konferenci nezvykle dorazil celý poslanecký klub. Předseda poslaneckého klubu Marian Jurečka na dotaz redakce, proč jsou tu všichni, spiklenecky odvětil: Uvidíte, něco velkého oznámíme. Záhy lidovci do kamer avizují, že budou chtít svolat sněmovnu k hlasování o nedůvěře vlády. Své opoziční kolegy o záměru informovali jen pár vteřin předtím – a nálada byla hned na bodu mrazu. Zástupci Starostů, Pirátů, ODS i TOP 09 svým kolegům nemohli celý den přijít na jméno. Zaznívala slova o sólistech a sněmovní matador Marek Benda na dotaz Respektu řekl, že nebude ani odpovídat, musel by prý „použít sprostá slova“. Lidovci si ale za krokem Jana Grolicha stojí, otázkou je, jaká bude reakce voličů. Podle zmiňovaného průzkumu NMS by získali 2,8 procenta a dopadli by tak ještě hůř než TOP 09. 

Jak se vratky senátorům vymstily. Sněmovna tento týden mimo jiné přehlasovávala dvě senátní veta. První sporná změna pravidel v zaměstnávání státních úředníků na program přišla už v úterý. Za horní komoru veto přišla obhajovat Adéla Sucharda Šípová z klubu SEN 21. Čekala dlouho, schůze začínala ve 14 hodin a program si sněmovna schválila až po pěti hodinách. V kuloárech tak senátorka, která letos obhajuje mandát, neskrývala rozmrzelost. „Mohla jsem rozdávat letáky na Kladně, ale čekám tady,“ řekla autorům newsletteru ve sněmovně. Poslanci navíc senátní veto přehlasovali. Podobnou zkušenost si odnesl ze sněmovny další obhajující senátor, chebský Miroslav Plevný z klubu Starostů. Sněmovna jednala ve středu od devíti hodin, senátní veto stavebního zákona poslanci přehlasovali až krátce před sedmou večer. Není to výjimečná situace, i když během počínající horké fáze kampaně to senátoři prožívají víc. I kvůli přednostním právům a opozičnímu natahování schvalování programu vyslaní senátoři často čekají dlouhé hodiny. Jak už jsme popsali v newsletteru v srpnu, v budoucnu by se to mohlo změnit. Radek Vondráček členům senátního ústavně-právního výboru slíbil diskusi o tom, že by se zákony vrácené ze Senátu mohly ve sněmovně projednávat v přesně stanovený čas. Změna by mohla být podle Vondráčka součástí dalších úprav jednacího řádu. Na ty ale vládní koalice zatím nespěchá.