Přetížené a nedoceněné. Proč dvě třetiny evropských matek sužuje vyčerpání

Odborníci v mnoha zemích světa si v posledních letech lámou hlavu nad tím, proč se rodí čím dál méně dětí. Jisté světlo do debat pomáhá vnést, když se na důvody ptají žen, kterým je nízká porodnost často dávána za vinu (přestože víme, že k početí je potřeba i muž). Ženy, na něž péče o děti celosvětově dopadá citelněji, dovedou popsat, z čeho mají největší obavy, pokud děti ještě nemají, nebo s čím se potýkají ve chvíli, kdy už si je pořídily. 

Na druhou skupinu se zaměřila mezinárodní nezisková organizace Make Mothers Matter. Na zkušenosti s mateřstvím se vloni zeptala téměř 10 tisíc žen z 12 evropských zemí. Šetření, jehož závěry byly publikovány koncem září, se zúčastnilo i 800 českých matek. Jedním z hlavních zjištění průzkumu je, že se matky napříč Evropou cítí mentálně přetížené. Uvedly to dvě ze tří dotázaných. V Portugalsku, Španělsku a Irsku se takto cítí dokonce čtyři matky z pěti. Nejlépe dopadlo Německo, kde pocit přetížení sužuje jen 46 procent matek. Češky se s 62 procenty umístily v lepší polovině.

Když se výzkumníci ptali, zda ženy v posledním roce zažily deprese, úzkosti či vyhoření, každá druhá dotázaná odpověděla, že ano. A téměř polovina matek uvedla, že nemá dostatek času pro sebe. Jak by také mohly mít, když podle téhož výzkumu 70 procent péče o děti a domácnost musejí zastat samy. V Česku dokonce 75 procent. 

V reakci na podobná zjištění často zaznívá námitka, že dnešní matky nemají důvod cítit se přetížené, když nemusejí na rozdíl od předchozích generací prát látkové pleny a s péčí o domácnost jim pomáhají moderní spotřebiče. Takový pohled však není řešením, ale součástí problému. Rozhodně ženy nepřiměje, aby založily rodinu nebo si k prvnímu dítěti pořídily další.