Bára Stárek se snažila bránit proti sturmführerovi Rajchlovi, ale přitom udělala velkou chybu
Čeští fašisti dostali potvrzeno, že Soros je tím správným kritériem, koho lynčovat a koho ne
Jak psal Respekt o studentech v letech 1991–2025
Článek je součástí výběru 16 textů o studentech, které jsme odemkli v rámci oslav 17. listopadu.
V memoárové knize Příběh jednoho Němce vzpomíná autor Sebastian Haffner na scénu, která se udála v březnu 1933, tedy krátce po nástupu Hitlera k moci. Seděl v knihovně berlínského Komorního soudu a pročítal spisy, když vtom do budovy vpadla bojůvka SA a začala vyhánět přítomné Židy. Jeden nařvanec přišel i k Haffnerovu stolu s otázkou, jestli je árijec. Ještě o několik týdnů dřív by Haffner – jak píše – tazateli odsekl „Co je vám do toho?“, teď ale s úlevou automaticky přitakal, že ano, je árijec. Muž od SA na něj chvíli nedůvěřivě hleděl a pak odešel k dalšímu stolu.
Haffner příhodu popsal s přiznáním, jak hluboký pocit ponížení krátce poté pocítil. Byl přesvědčen – a nutno říct, že zcela oprávněně –, že svojí odpovědí přiznal nastupujícím nacistům právo takové otázky lidem klást.
Jak víme, to pak dál pokračovalo a mělo to svůj brutální vývoj. Haffer sice při svém přikývnutí nelhal, protože on opravdu nebyl Žid, ale vzhledem k situaci považoval samotný fakt odpovědi za hluboké selhání už při svém prvním přímém střetu s nacismem. Nesl si z něj poznání, jak snadno dokáže nastupující nacistický režim přimět i kriticky smýšlejícího jedince k poslušnosti.


Střih. Jsme o devadesát tři let dál v Praze a jeden z nejagresivnějších proputinovských radikálů, poslanec SPD Jindřich Rajchl, zaútočil veřejně na Báru Stárek, ředitelku spolku Díky, že můžem, organizujícího oslavy 17. listopadu. Přes sociální sítě na ni poslal své fašizoidní kumpány s jasně naznačeným pokynem, ať jí coby organizátorce studentských protestů „vycvičené a dosazené Sorosem“ dají co proto.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu










