USA dříve široce podporovaly svobodu. Teď už ne
Trump nemění jen americkou zahraniční politiku, přeorientovává americký morální kompas
V dlouhé historii své země Američané často váhali s podporou zahraničních válek a mezinárodních konfliktů. Podepsal se na tom i rozlučkový projev George Washingtona, který varoval před zaplétáním se do neuvážených spojenectví. Přesto od počátku své existence Amerika obvykle věděla, komu fandit – těm, kdo usilují o svobodu – a koho odsoudit – ty, kdo se snaží svobodu potlačit.
Po celých Spojených státech najdete sochy na počest lidí, jako byl polský vlastenec z 18. století Tadeusz Kościuszko či maďarský bojovník za svobodu z 19. století Lajos Kossuth, kteří usilovali o osvobození svých národů od ruské a habsburské říše a kteří našli nadšenou podporu právě v Americe, která byla tehdy ještě mladým a slabým národem. Když Německo v roce 1914 napadlo Belgii, přestože se zpočátku držela mimo válku, Amerika zorganizovala tehdy největší potravinovou pomoc v dějinách, aby podpořila oběť válečné agrese.
Mohlo by vás zaujmout:
O falešné pomoci, stockholmském syndromu a hádce v Oválné pracovně


Na začátku druhé světové války, kdy nešlo pomoci vojensky, Washington odmítl uznat sovětskou anexi tří pobaltských republik, které jsou dnes hrdými a nezávislými národy. Jako supervelmoc jednala někdy Amerika nerozumně – například ve Vietnamu, Iráku a Afghánistánu, ale i v těchto případech považovala své angažmá za ochranu svobody a demokracie.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















