Proč Macinka nadbíhá despotům? Možná k nim má mentálně blíž, než si myslíme
Nová vláda nemusí podporovat bojovníky za svobodu, fakt ne, ale proč z toho dělá skandál?
Každý si bere úkoly, na které stačí, ať už jako ministr zahraničí, nebo pomocník v Institutu Václava Klause. Problém však nastává ve chvíli, kdy výstupy těchto dvou pozic nejsou k rozeznání.
Nynější šéf české diplomacie Petr Macinka má plné právo se rozhodnout, že na rozdíl od svého předchůdce nedá odvážným aktivním lidem riskujícím při odporu proti despotickým režimům ve svých domovských zemích z rozpočtu ministerstva ani korunu.
Důvody se nabízejí. Nemusel zažít, jak podobnou podporu potřebovali, a hlavně jak ji dostávali disidenti v komunistickém Československu. Nemusí si myslet, že drobnými dary (ano, drobnými, protože celkem jde řádově o tisíciny procenta českého státního rozpočtu) vytváříme zárodky pozdějších dobrých vztahů, neboť řada těch lidí může po pádu režimu hrát v politice nebo byznysu svých států významnou roli.
Anebo si prostě může vzhledem ke svému mentálnímu nastavení myslet, že si lidé bojující za svobodu ve státech jako Barma, Gruzie či Srbsko od nás nic nezaslouží nebo že nás nemají zajímat. To všechno by bylo politicky legitimní, jeho voliči by ho za to možná i pochválili a státní kasa by trochu ušetřila. Potud v pořádku.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
