Ján Markoš: Six-seven, slayáda a jiné infekce mysli

Přestože Slovensko poslední týden žije „slayádou“, slovem roku 2025 je podle webu Dictionary.com jiný novotvar: „six-seven“. V číselné podobě „67“. Pokud jste o tomto podivném spojení dvou anglických slov ještě neslyšeli, je možné, že nemáte školou povinné děti. Six-seven (pozor, nikdy ne sixty-seven, což by byl gramaticky správný přepis čísla 67) se totiž nekontrolovaně šíří právě mezi nimi. A to až do té míry, že učitelé musí proti používání této fráze ve školách aktivně zasahovat, aby nerušila plynulost výuky.

Můžete namítnout, že se nejedná o pořádné slovo. A máte pravdu. 67 je vskutku divným vítězem ankety o slovo roku. Nejenže je možné jej napsat pomocí dvou číslic. Dokonce ani nemá žádný fixní význam.

Dejme slovo porotcům z Dictionary.com:

„Co vlastně znamená 67? Inu... je to složité. Někteří říkají, že to znamená ,tak-tak‘ nebo ,možná tak, možná onak‘, zvláště když je spojeno s typickým gestem, při němž obě dlaně směřují nahoru a střídavě se pohybují nahoru a dolů. Někteří mladí, kteří vycítí příležitost podráždit starší, ho používají jako odpověď prakticky na jakoukoli otázku. (‚Ahoj zlato, jak dnes bylo ve škole?‘ ‚67!‘). (…) Snad nejvýraznějším rysem 67 je to, že nelze definovat. Je bezvýznamné, všudypřítomné a nesmyslné. Jinými slovy, má všechny znaky brainrotu. Je logickým vyústěním neustálé on-line existence, nekonečného scrollování a konzumace obsahu, jejž uživatelům servírují algoritmy trénované jinými algoritmy. Co nám zůstane po tomto nepřetržitém smyslovém přetížení? 67.“

Brainrot, česky hniloba mozku, byl podle Oxfordského slovníku slovem roku 2024. Označuje stav, do kterého se dostane mysl po mnoha hodinách na sociálních sítích. Ale také internetové obsahy, jež mysl v tomto stavu s chutí konzumuje. Fráze jako „ballerina cappuccina“, „tung tung tung sahur“ nebo „skibidi toilet“ jsou typickými příklady brainrotu. Bez významu nebo se surreálními významy. Například zmiňovaná balerína bývá zobrazována se šálkem kávy místo hlavy.

O význam však nejde. Spíše o emoci, o impulz. O příslušnost ke skupině. A možná také o jistý druh kompulze. O nutkavou chuť vyslovit to, co vyslovují všichni kolem.

Téměř živé memy

Memy jako 67 se v něčem podobají infekcím. Objeví se, šíří se jako oheň školními kolektivy po celém světě. Po čase odeznějí a upadnou v zapomnění. Podobně jako chřipka nebo covid v zimním období. Není tedy divu, že k popisu šíření memů se občas používají epidemiologické modely. A že úspěšný mem nazýváme virálním.

Dokonce bychom mohli dané přirovnání posunout ještě o kousek dál. Memy samozřejmě nejsou živé. Rovněž nejsou živé ani geny. Z určitého úhlu pohledu ale dává smysl vnímat je, jako by živými byly. Šíří se, lepí se na své hostitele, mutují do nových podob.

Možná to tedy není tak, že žák Pepíček používá vtipnou frázi 67, ale spíše tak, že fráze 67 „používá“ hostitele Pepíčka, který se jí nedokáže (a možná ani nechce) zbavit, aby se množila a šířila dál, do dalších dětských hlav.

Memetické infekce nás napadají v každém věku

Mohlo by se zdát, že děti z podobných slovních zábaviček za pár let vyrostou. Jenže není to pravda. I my dospělí jsme zvyklí trpět „infekcemi mysli“, jejichž nositeli jsou různé atraktivní memy.

Ať neodstupujeme příliš rychle od tématu dvouciferných čísel, můžeme zmínit například mem „72 pohlaví“. Vsadím se, že velká většina lidí, kteří toto slovní spojení používají, neví, kde vzniklo ani co přesně znamená. Kdybyste nějakého člověka na ulici vyzvali, ať z oněch údajných 72 pohlaví jmenuje aspoň deset, téměř jistě by neuspěl.

Ale o význam vůbec nejde. Jedná se o emoci, která se s daným memem pojí. V daném případě je to směs strachu a zhnusení, jež někteří lidé cítí při kontaktu s liberálnější částí společnosti. Mem 72 pohlaví tedy sice nenese význam, zato šíří výraznou emoci. Podobně jako mem six-seven.

Nebo taková slayáda. Víte, co to slovo přesně znamená? Kde vzniklo? Ze kterého slova je odvozeno? Možná nevíte. A ani to vědět nemusíte. Důležitá je opět zejména emoce. Tentokrát jde o emoci pohrdání.

Původně šlo o pohrdání influencerky, jež nám dala naivně, ale jasně najevo, že je jí jedno, jestli my všichni proděláme na nákupu outletu Voderady obrovské peníze. Později se však součástí slayády stalo i pohrdání facebookového lidu. Objektem tohoto pohrdání byla právě daná influencerka.

Rizika přemnožení frází

Z memových infekcí nám nestoupne teplota. Ani nás nezačne bolet v krku. Od memů však můžeme chytit různé emoce. Některé škodlivé memy vyvolávají strach. Jiné nenávist. Další zase zhnusení či hněv.

Mnohé memy také nabourávají veřejnou debatu, stojí v cestě myšlení. Aby se totiž internetový mem dobře šířil, musí být obvykle velmi jednoduchý. A založený spíše na pocitu než na sofistikovaných argumentech. Svět je naopak komplexní. Těžko ho tedy analyzovat pomocí snůšky memů.

Různí aktéři veřejného života se snaží memy aktivně tvořit a implantovat do veřejného prostoru. „Hluboká orba“ je mem stejně jako „Velký třesk“. „Respektuj jiný názor“ je mem. „Diktát Bruselu“ také. A memem byla rovněž před pár lety velmi oblíbená „kultura smrti“. Memem je nakonec i ujištění, že „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“.

Pokud se memy ve veřejném prostoru příliš přemnoží, začneme-li spolu komunikovat ve frázích, může to mít nepěkné důsledky na mentální zdraví celé společnosti. Společnost může například onemocnět láskou k autokracii. Nebo nenávistí k nějaké zranitelné skupině obyvatelstva. Nakonec, diktátorské režimy jsou – mimo jiné – známé právě přemnožením nesmyslných frází, jež všichni kompulzivně opakují stále dokola.

Jak odolávat memetickým nákazám

Stojí tedy za to, pokoušet se o odolnost vůči memetickým infekcím. Jak ale na to?

Některé strategie můžeme odpozorovat z epidemiologie. Dobře například funguje jakási svérázná podoba sociálního distance. Pokud si od sociálních sítí držíte distanc, pravděpodobně chytnete mnohem méně memetických nákaz.

Co platí v osobní rovině, platí také v té společenské. Pokud sociální síť sníží dosah postů, ve kterých se daný mem vyskytuje, sníží tím R₀ (míru infekčnosti) memu. Je to stejné, jako když během pandemie nošení respirátorů zpomalovalo šíření covidu.

Další linií obrany je vytváření společenské imunity. Do této kategorie patří všechny kurzy mediální výchovy či kritického myšlení.

Třetí způsob, jak uvažovat nad obranou vůči memům, je vnímat pozornost jako konečný statek. Věnujeme-li svou pozornost smysluplným věcem, škodlivé memy mohou mít problém ukrojit si z ní významnější část. Pokud se naopak často nudíme, je to pro memy stejná brána do mysli, jako je otevřená rána branou do těla pro různé biologické patogeny.

Na společenské rovině se může jednat o práci s mládeží či seniory, o podporu skautingu nebo různých jiných forem komunitního života.

Pro toho, kdo by podobné úvahy považoval za příliš složité či abstraktní, lze uvést i docela jednoduché pravidlo podobné mytí rukou, které nás chrání před žloutenkou nebo chřipkou.

Toto základní hygienické pravidlo zní takto: Nesdílej nic, o čem si nejsi jistý, že tomu opravdu rozumíš. A nesdílej nic pod vlivem silné emoce.

Držme si palce, ať zůstaneme tuto zimu co nejzdravější. Na těle i na mysli.

Autor je spisovatel a lektor kritického myšlení.