0:00
0:00
Externí hlasy5. 6. 20133 minuty

Proč je důležité umět procenta

Neúspěšných maturit z matematiky je podstatně méně

Vybírat auto a střední školu není totéž
Autor: Matěj Stránský

Kdyby nějaký novinář napsal, že při povodni spadlo v Mělníce desetkrát víc domů než v Ústí nad Labem, ale pak se ukázalo, že nemluvil o počtu domů, nýbrž o procentu spadlých domů, a omyl vznikl proto, že Ústí je podstatně větší město, dostal by vynadáno, že mate veřejnost. Jenže přesně totéž se stalo při nedávném vyhlašování prvních výsledků maturitních testů. Nikdo se nerozčiloval nad špatným výpočtem, ale jen nad tím, že maturanti neumějí matematiku a propadlo jich desetkrát víc než v testu z češtiny.

Taky jsem se děsil, sem tam i veřejně, ale pak, poháněn zvídavými dotazy kolegů, jsem se snažil získat přesnější čísla. Chvilku to trvalo, protože nejsou veřejně přístupná, ale výsledek je překvapivý. Test z češtiny dělalo 80 678 studentů a neuspělo jich 1 533 (1,9%). Test z matematiky dělalo 31 187 studentů a neudělalo ho 6 424 z nich (20,6%). Takže u testu z matematiky nepropadlo desetkrát více studentů, ale čtyřikrát více studentů. Přijde mi ten rozdíl podstatný.

↓ INZERCE

Nicméně je otázka, zda za špatný výpočet a veřejnou debatu stojící na chatrných základech opravdu mohou novináři. Když se podíváte do tiskové zprávy ministerstva, šermuje se tam procenty, ale nikde se nepíše, z jakého základu je to spočítáno. Tedy co je u jednotlivých údajů v procentech oněch sto procent. 

Pokaždé je to jiné číslo, protože každý test podstoupilo jiné množství studentů. Neuvést, jaký je základ, je stejná školácká chyba, jako porovnávat ta procenta bez pochopení, jak vznikla. Kdyby tato tisková zpráva byla zadáním úlohy v maturitním testu, musel by ji Cermat z testu odstranit jako naprosto chybné zadání.

I čtyřikrát více maturitních propadlíků je sice hodně a taky si myslím, že s tou matematikou bychom měli něco dělat.  Dokonce mám nápad co. Když se podíváte do maturitního testu z matematiky, najdete v něm spoustu rovnic, bez nichž se většina z nás obejde. Ale dost věcí tam chybí. Ty, které užije denně opravdu každý. Například procenta.

Že je to banalita, kterou máme umět ze základky?  Jenže „umět procenta“ neznamená jen spočítat trojčlenkou kolik je 15% ze 150, ale vědět, co údaj v procentech vlastně znamená a co z něj lze a nelze vyvodit. Debata okolo maturitního testu ukazuje, že to nic samozřejmého není. Ani v novinách a televizi, ani na ministerstvu.  A to předpokládám, že tam pracují jen ti, co u maturity nepropadli.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Jak se v Česku dělá literární bestsellerZobrazit články