Vládní regulace cen paliv je symbolická. Ale i to je důležité

Jsou to dva měsíce od začátku blízkovýchodní krize. Analytici varují před nedostatkem fosilních paliv, helia nebo hnojiv.  Jak se zatím neschopnost Ameriky donutit Írán k otevření Hormuzského průlivu projevuje na inflaci a na inflačních tlacích?

Když se podíváte na poslední data, tak je vidět, že u prvních indikátorů míry inflace, které byly zveřejněny zatím jenom za březen, se projevuje maličký nárůst. Česko je trošku ve výhodné pozici, protože inflaci se podařilo v předchozích měsících stlačit poměrně nízko. Takže nějaký drobný nárůst není zásadní. Ale jak budou vyšší ceny paliv probublávat skrz spotřebitele, dodavatelské a výrobní řetězce do konečných cen produktů, tak to samozřejmě nějaký dopad na ceny energií a na ceny koncových produktů, tedy i na inflaci, mít může a pravděpodobně to vliv mít bude. Ale zatím je růst cen je skutečně relativně mírný.

Když si porovnáme, kolik stojí benzin a nafta relativně ke mzdám, tak ta paliva nejsou tak drahá, jen to přišlo rychle a neočekávaně. Daleko větší problém je nejistota, se kterou teď bojují firmy kvůli hrozícím nedostatkům strategických produktů, jako je třeba právě hliník nebo hnojiva, síra a podobně, kvůli nimž najednou mnoho lidí zjistilo, jak hodně důležitý je Hormuzský průliv. Plánování pro firmy je závažnější problém. Všichni si pamatujeme pandemii covidu a tehdejší problémy s dodavatelskými řetězci, kdy firmy přišly o již podepsané dodávky. S podobnou nejistotou nyní musí firmy žít, tudíž musí začít uvažovat o kritických scénářích, které sice nemusejí nastat, nicméně připravit se na to je důležité.

V jaké fázi tedy jsme? Jsme teprve na začátku krize, která může mít při delším trvání citelné ekonomické dopady?