Zženštilost se vrací 

Zádušní mše za katolického kardinála asi nebude z logiky věci oslavou liberálních hodnot. Ani bychom nic takového nečekali. Přesto jedna pasáž nedávného projevu arcibiskupa Jana Graubnera, kterým v polovině listopadu ve svatovítské katedrále připomněl život a dílo Dominika Duky, vyvolala rozruch napříč církví i českou společností. Ne nutně kvůli obsahu – kardinál patřil a arcibiskup stále patří k části katolické církve, která je kritická k tomu, kam se česká a obecně západní společnost ubírá v pohledu na otázky genderu, sexuální orientace či podoby rodiny. Překvapení vyvolal slovník, který arcibiskup Graubner zvolil: zatímco zesnulý kardinál Duka reprezentoval jakýsi mužný ideál, současná kultura je „zženštilá“. Tento výraz má sice velmi dlouhou historii, v posledních desetiletích ale z mediálního i politického mainstreamu téměř vymizel. A jeho návrat stojí za pozornost.  

Bojovnost versus pohodlí

Zatímco v posledních letech stále více rezonuje pohled na lidské rysy a vlastnosti jako na individuálně dané každému jedinci, Jan Graubner se vrací ke striktně binárnímu dělení. Na jedné straně leží mužské hodnoty, kam řadí spravedlnost, bojovnost a řád, na straně druhé hodnoty ženské, mezi něž patří milosrdenství a soucit, ale i pohodlnost a neochota snášet příkoří. Arcibiskup toto dělení aplikuje jak na společnost, tak na katolickou církev, a dokonce i Boha samotného.

Podle Graubnera je dnes v církvi potlačován mužský element třeba tak, že upadá význam zpovědi, a někteří dokonce „přestali počítat“ i s peklem.  „Přišli jsme o Boží majestát, moc a velkolepou vznešenost. Jako bychom ztratili smysl pro posvátnou bázeň či schopnost bojovat a statečně nést kříž, ale i smysl pro otcovství, řád a odpovědnost,“ řekl arcibiskup. Naopak ženský element se projevuje současným „jednostranným zdůrazňováním Boží lásky“ a obecně ve společnosti pak v „inkluzivní mentalitě, která se nechce nikoho dotknout“, kde se navíc „akcentuje blahobyt, příjemnost a pohodlí“.