Ranní postřeh Ivana Pilipa: Podivné začátky století, které nevěští nic dobrého

Až budou jednou historici popisovat začátek 21. století, budou stát před analýzou toho, co vedlo od zdánlivého triumfu liberální demokracie, globalizace a volného trhu k recidivě různých druhů nacionalismu, renesanci autoritářství a ztrátě důvěry v demokracii. Pokud vzpomeneme na léta 2000–2010 v České republice, panovala zde převažující shoda na zahraničněpolitické orientaci země, s nadějemi jsme vstoupili do Evropské unie a zdálo se, že celostátní politika se bude stále víc podobat té lokální, kde se řeší spíše každodenní problémy než velké výzvy.

Pokud by nějaká strana navrhovala „změnu systému“, byla by zcela na okraji politického spektra. Ve světové politice hrálo Rusko zanedbatelnou roli, USA byly nezpochybnitelným reprezentantem liberálního západního světa a navzdory několika lokálním válkám a konfliktům panoval ve světě klid a optimismus. První ranou tomuto klidnému vývoji byla původně nemovitostní a později bankovní krize, která začala v roce 2008, a poté se krize střídaly jedna za druhou: krize řeckého dluhu, upevňování moci Putina v Rusku, války na Blízkém východě a následná migrační krize v Evropě, vzestup Číny, epidemie covidu a panika části obyvatel ohledně omezení svobod a očkování, zvolení Trumpa a řada dalších krizí.

Těžko říct, která byla určující pro změnu nálad, ale rozhodně ve svém souhrnu vedou k rizikům, jaká od konce studené války nebyla. Na začátku minulého století přitom vedla kombinace mnohem menších konfliktů k tragédiím vedoucím k ohromným obětem a škodám. O tom, co způsobilo všechny naše krize a zda se jim dalo vyhnout, dnes můžeme diskutovat, ale jedno je jisté – odklon od demokracie, vláda silné ruky, šovinistické uzavírání se do sebe a odmítání všeho cizího jsou jen cestou k tragédiím minulého století a neměli bychom je dopustit.

Ivan Pilip je ekonom a bývalý politik.