„Děkujeme, že nám to tu děláte hezký“

Nejprve je nutné rozbít dlaždice ve vybraných barvách na menší kusy. Dnes je to zlatá, bílá a odstíny modré a červené. Pak je nutné vyčistit díru, do níž dílo zasadí. Student Fakulty umění Ostravské univerzity Matěj Krajíček ji společně s přítelkyní Simonou Hochmalovou vylil už minulý týden cementem. Vrstvu ale udělali zbytečně silnou. Zrovna totiž pršelo, a tak počítali s tím, že se část materiálu odplaví. Materiál ale drží skvěle, a tak dnes dvojice stráví nejvíce času – asi hodinu a půl – škrábáním zaschlé přebytečné hmoty, aby mozaika zapadla tak akorát na úroveň chodníku.

Když dvaadvacetiletý umělec před devíti měsíci tvořil první mozaiky v poničených částech chodníků zdejších měst, byla to metoda pokus omyl. Nevěděl, jaké použít lepidlo a dlaždice, aby obraz držel, ani jestli vydrží nápor chodců. Výsledná díla tehdy rozhodně nepůsobila tak přesvědčivě jako ta současnější. Nejprve operoval v jedné z ostravských městských částí, v Mariánských Horách, v okolí školy, kde studuje. Teprve pak si troufl do centra města.

Je polovina září a Krajíček, vystupující pod uměleckým jménem Krajdos, dnes poprvé tvoří v centru Hradce Králové. A postupuje už docela sebejistě. Před dnešní akcí mozaiky záměrně umísťoval jen do míst, která důvěrně zná – v rodných Pardubicích a v Ostravě. S lokacemi v Hradci Králové, které vybral čtyři, se však nejprve snažil seznámit. Třeba do školní jídelny, před níž se chystá vytvořit další dílo, chodila jeho sestra, když byla v Hradci na střední škole. Motiv vychází buď z tvaru praskliny, nebo z místa samotného – třeba poblíž pardubické rybárny vsadil do chodníku motiv ryby.  

První hradecká mozaika vzniká přímo na centrálním Velkém náměstí před budovou Charity. Krajíček pro ni navrhnul zlatou okřídlenou korunu, která je symbolem města a od loňského roku dominuje i jeho logu. Půlkruhová díra v obrubníku, nyní oblepená červeno-bílou páskou, tu zřejmě zůstala po vyjmutém víku kanálu.