Svoboda slova, nebo svoboda lhát? Známe vládní plány na změnu kurzu

Když do čela ministerstva spravedlnosti usedl Jeroným Tejc, překvapil část veřejnosti oznámením, že jednou z jeho priorit bude ochrana svobody slova. Konkrétní příklady neuvedl, ale předchozí vládnoucí kabinet pod vedením Petra Fialy (ODS) podle něj ukázal, že svoboda projevu není nedotknutelná. Tejcovo prohlášení odpovídá názorům části zdejší společnosti – téměř dvě pětiny lidí si podle nedávného průzkumu CVVM myslí, že se svoboda slova v Česku za posledních deset let zhoršila.

A politici, kteří tuto část voličů oslovují, tvoří současnou vládní koalici. Předseda Svobodných a člen poslaneckého klubu SPD Libor Vondráček už v roce 2022 sbíral podpisy pod petici, která protestovala proti vypínání dezinformačních webů po vypuknutí války na Ukrajině. Jindřich Rajchl, předseda strany PRO a člen téhož klubu, zase zastupoval jako advokát před soudem učitelku Martinu Bednářovou, která před svými žáky popírala ruské válečné zločiny na Ukrajině. Poslankyně Gabriela Sedláčková, která kandidovala coby nestraník za Motoristy, strávila poslední roky v organizaci Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP), které se nelíbí boj s dezinformacemi a aktivně lobbuje za jeho ukončení.

V programovém prohlášení nová vláda píše, že „svoboda slova je nedotknutelná“ a zavazuje se k „zamezení zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje“. Jde o obecné proklamace, z nichž není zřejmé, co přesně chce koalice ANO, SPD a Motoristů udělat, a teprve krystalizují konkrétní plány. Téma však zjevně bere vážně. Kromě Tejcova označení priorit vznikl ve sněmovně nový podvýbor pro ochranu svobody projevu a premiér Andrej Babiš si pro tuto agendu najal zvláštní poradkyni Natálii Vachatovou, která rovněž působí ve zmíněné SOSP. Co nás tedy v příštích letech čeká?

Právo na ruskou propagandu