Dobrá zpráva pro německého poplatníka, špatná pro euro
Je třeba motivovat k investicím a spotřebě, třeba jasným zvýšením inflačního cíle - to ale Berlín opět těžko dopustí
Německo si už zase může půjčovat zadarmo, resp. na dva roky bezúročně. Výnosy z dvouletých německých dluhopisů totiž představují v tuto chvíli nula. Přesto si je investoři rádi koupí, asi proto, že mají peníze raději v bezpečí.
Jak však správně upozorňuje Mark Gilbert ve sloupku pro Bloomberg - to, co je momentálně dobré pro německého daňového poplatníka, je špatná zpráva pro celou eurozónu. Když se totiž úroky z německého státního dluhu ocitly naposledy v minusu, bylo to před dvěma lety, týden předtím, než guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi musel pronést svůj zlomový výrok o tom, že „udělá cokoli“, aby eurozónu zachránil, a že „to bude to stačit“.
Rozdíl mezi tehdejší a současnou situací je v tom, že o co si Němci půjčovali před dvěma lety levněji, o to si třeba Španělé a Italové půjčovali zase dráž. Třeba výnosy ze španělských dluhopisů dosáhly tehdy svého rekordu. Dnes jsou sice věřitelé po dvou letech opět ochotni dotovat německou vládu, ale riziková prémie pro španělský dluhopis se zatím nachází v udržitelných proporcích. Jenomže se to podle leckoho může zase rychle změnit.
…
Tim Harford ve Financial Times popisuje hezky problém s deflací a stagnací v eurozóně. Když se ekonomika ocitne v recesi, je standardní odpovědí centrální banky snížení úrokových měr. To nás povzbuzuje k utrácení spíše než k šetření, což má zase povzbudit ekonomickou aktivitu.
Jenže když jsou úrokové míry nula nebo blízko nule, musejí centrální banky radikálně experimentovat, což je ale hra s nejistým výsledkem. Navíc když jsou peníze příliš levné, vznikají často bubliny, pyramidové hry.
Je zkrátka třeba motivovat k investicím a spotřebě, třeba jasným zvýšením inflačního cíle, autor navrhuje pro eurozónu čtyři procenta. To ale stěží dopustí Německo, takže je to znova začarovaný kruh.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
