0:00
0:00
Analýza5. 8. 20093 minuty

Ukázal Kim velkorysost?

Ještě včera to vypadalo jen jako mediálně a fotograficky vděčné téma v okurkové sezóně. Bývalý americký prezident Bill Clinton vystupuje z letadla v Pchjongjangu, odpoledne pak pózuje před objektivy společně se severokorejským diktátorem Kim Čong-ilem.

 
Autor: Profimedia.cz

Cílem jeho cesty ovšem nebylo rozšířit obsah svého fotografického alba o snímek s obskurním politikem, ale pokus zvrátit rozsudek komunistického soudu této země. Ten v červnu odsoudil dvě americké novinářky Lauru Ling Eunu Lee k dvanácti letům těžkých prací za ilegální vstup do Severní Koreje letošního března.

Po bleskové návštěvě Clinton z Pchjongjangu odlétá a podle zveřejněných agenturních fotografií někdejšího prezidenta doprovázejí obě zadržované ženy. Na základě mimořádné milosti Kim Čong-ila briskně propuštěné. Rychlost ochoty totalitního režimu k vstřícnému gestu vůči svému největšímu nepříteli vyráží dech. Navíc v době naprostého zmrazení vztahů po severokorejském jarním jaderném testu a odvetném rozšíření sankcí OSN, za něž se zasadily především Spojené státy.

↓ INZERCE

Západní média momentálně spekulují, zda Clinton do Pchjongjangu skutečně přivezl osobní dopis prezidenta Obamy či aspoň jeho verbální vzkaz, vyzývající ke zlepšení oboustranných vztahů, jak to zveřejnila severokorejská tisková agentura KCNA. Bílý dům totiž obojí popřel. Tak jako obdobně publikovanou Clintonovu omluvu za chování amerických novinářek, ale i údajný konsensus, jehož bylo v „atmosféře vzájemné důvěry dosaženo při hledání řešení k odstranění současných problémů.“

S čím do Pchjongjangu Clinton přijel či nepřijel není až tak důležité. Ostatně co by taky jiného mohl Obama nabídnout, než poselství obsahově směřující k překonání současné krize mezi oběma státy? Americké podmínky tohoto kroku jsou rovněž dlouhodobě známé, především odstoupení nevypočitatelného komunistického systému od jaderného zbrojení.

Pokud pak Bill s Kimem dosáhli nějakého konsensu za důvěryhodné atmosféry, americkou vládu to k ničemu nezavazuje. Clinton nemá politický mandát. Má ovšem vliv a popularitu. Jak ve Spojených státech, tak ve světě. Není to zkrátka jen tak někdo, ale přece jen bývalý a oblíbený americký prezident.

Ze Severní Koreje v poslední době přicházely hlasy, zpochybňující dosud neotřesitelné postavení Kim Čong-ila. Loni v létě zmizel úplně ze scény, poněvadž prodělal mozkovou mrtvici. Hovoří se taky o jeho rakovině slinivky, celkové vyčerpanosti. Podle jihokorejských novin se proto v Pchjongjangu začalo ve stranických špičkách připravovat hledání diktátorova nástupce.

Co pak může být lepšího pro mocensky slábnoucího politika, než ukázat se po boku významné a světově proslulé postavy s velkým vlivem? Jak lépe dokázat svému lidu, kdo je v zemi pořád silným a moudrým pánem, než blahosklonným lusknutím prstů, které ihned ruší soudní rozsudek a velkoryse omilostňuje nepřátele. Na Clintonově návštěvě tak podle všeho nejvíce vydělal stárnoucí diktátor. A samozřejmě obě ženy, jež namísto nucené práce v komunistickém lágru právě letí zpět do své svobodné země.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Fareed Zakaria pro Respekt: Sledujeme novou kontrarevoluciZobrazit články