Virální souboj o morálku vyhrává Írán. V propagandě mu pomáhají i legopanáčci

Křehké příměří mezi USA a Íránem zatím pokračuje, stejně jako oboustranná blokáda Hormuzského průlivu. Vypadá to, že Donald Trump chce nepopulární válku, která vyhnala nahoru ceny ropy i zemního plynu, co nejdříve ukončit i s ohledem na blížící se volby v USA. Zároveň vytrvale opakuje, že Američané porazili Írán, zničili jejich vojenské síly, zabili lídry a de facto tak podle něj došlo ke změně režimu. Co americké administrativě nedochází, když se na to podíváte z perspektivy íránského režimu?

Írán se soustředí na dvě věci. Tou první je, že se nehodlá vrátit do původního stavu, kdy byl neustále vystaven možným útokům ze strany USA a Izraele. Proto chtějí Íránci bezpečnostní záruky, že nebudou každých šest měsíců čelit bombardování. Zadruhé si uvědomují, že skrze ovládání Hormuzského průlivu získali výhodu. A když ho teď použili jako vyjednávací trumf, nebudou se chtít vrátit do situace, kdy neměli průliv pod kontrolou a nemohli vybírat mýtné. Íránci také vědí, že pokud válka skončí a skutečně dojde k dohodě, čeká je nákladná obnova země. Otázka je, jak by ji provedli, pokud by neměli příjmy z Hormuzského průlivu a stále podléhali mezinárodním sankcím, které by také rádi viděli zrušené.

Otázka je, jak po tom všem mohou Američané získat jejich důvěru.

To rozhodně. I když vyjednavači v Islámábádu sestaví technický plán pro sblížení, může přijít Donald Trump a něco udělat nebo napsat na sítě něco jiného. Už tady přece existoval velmi jasný postup pro zklidnění situace. Írán uzavřel Hormuzský průliv – a prohlásil, že k jeho otevření je nutné, aby v Libanonu platilo příměří. To nastalo, proto ho začal otevírat. Ale pak následovalo zavedení námořní blokády ze strany USA. To bylo v rozporu s dohodou a vedlo to k další eskalaci, kdy Írán průliv opět uzavřel. Důvěry se tady opravdu nedostává. Navíc Írán při jejím budování nehledí na slova, ale na činy.