Robert Kagan: Začátek konce NATO

Rusko vyslalo na území Polska roj dronů. Krize aliance NATO, kterou lidé na obou stranách Atlantiku až dosud popírali nebo se ji snažili odložit na později, je najednou tady: přišel okamžik, kdy se svět dozví, zda Spojené státy zůstávají i nadále odhodlány bránit své evropské spojence.

Donald Trump se k bezpečnostním závazkům Ameriky vůči Evropě od začátku své prezidentské kampaně vyjadřoval přinejlepším nejednoznačně. Spojenci doufali, že ho obměkčí, manipulovali s ním skrze apely na jeho ješitnost, oslovovali ho „tatínku“, bez odporu souhlasili s jeho represivními cly a celkově přijali ponižující podřízenost v naději, že si tím alespoň získají čas. Evropané dokonce fantazírovali o tom, že jim Spojené státy poskytnou nějakou formu bezpečnostní záruky, pokud by vyslali vojáky na Ukrajinu; Vladimir Putin by přitom nikdy nedovolil, aby evropské síly vstoupily na Ukrajinu, takže tato fantazie mohla přežít neomezeně dlouho.

Jakákoli skutečná zkouška závazku Ameriky vůči evropské bezpečnosti se jevila jako problém budoucnosti a v nejistém mezidobí mohla být fasáda transatlantické zdvořilosti zachována až do doby, kdy se Evropa stane dostatečně silnou, aby se postavila na vlastní nohy, nebo kdy Trump neodejde ze scény. To vyhovovalo jak Američanům, tak Evropanům. Trump nemusel podniknout kontroverzní krok a otevřeně opustit Spojence, i když je ve skutečnosti opouštěl, a Evropané zase nemuseli čelit realitě, že už se na Spojené státy nemůžou spoléhat – se všemi následky, které to obnáší pro jejich bezpečnost a výdaje na obranu.

V Putinově zájmu naopak bylo udělat vše pro to, aby k otestování pevnosti amerických závazků došlo spíše dříve než později. Jediné, co je na jeho aktuálním útoku na Polsko překvapivé, je to, že k němu nedošlo dříve. (Rusko ovšem vyslání dronů na polské území odmítá.)