Zachraňte profesora Hrocha

Z hlediska soudu je ta situace zcela jasná. Jeden profesor filozofie na Masarykově univerzitě vyhrožoval druhému profesorovi filozofie tamtéž zmrzačením a bolestivou smrtí. Čerstvý rozsudek říká, že pisatel anonymních výhrůžek, akademik Břetislav Horyna, musí zaplatit pokutu padesát tisíc korun. Pokud to neučiní, půjde na dva měsíce do vězení.

A brněnská univerzita hledá cestu, jak se s bezprecedentní situací důstojně vyrovnat. Děkan filozofické fakulty Josef Krob se jasnému pojmenování poměrů na svém pracovišti vždy vyhýbal. Jeho sympatie jsou ale jasné: zatímco trýznitel zůstává zaměstnancem fakulty, oběť si koncem srpna musí vyklidit šuplíky. Jenže mezitím se probudila akademická samospráva. A na kahánku má sám děkan: buď situaci jasně uchopí, nebo bude muset odejít i on.

Ostudné selhání

Do zasedačky v budově děkanátu filozofické fakulty přicházejí členové akademického senátu. Jejich předseda Petr Osolsobě nese v deskách návrh usnesení. Týká se profesorů filozofie Horyny a Hrocha: po tom prvním senátoři chtějí, aby odešel z Masarykovy univerzity, respektive aby jej děkan vyhodil, protože je jeho trestný čin „mravně neakceptovatelný“. Pro druhého žádají „důstojnou formu kompenzace vzhledem k mimořádné pracovní a osobní újmě, která se mu za poslední čtyři roky stala“.

Senátoři o problému dlouho diskutují, ale nikdo není proti. Pro kolegu Hrocha požadují satisfakci především za ústrky, jichž se mu dostalo od vedení fakulty a katedry poté, co kauza zamířila z rukou policie k soudu a Horyna byl označen jako důvodně podezřelý pachatel. Filozofové tehdy sepsali prohlášení, které podepsal i děkan fakulty Josef Krob: ze skandalizace katedry a poškození jejího dobrého jména v něm obvinili adresáta mučivých anonymů, profesora Hrocha. Za to, že neodmítl žádost redaktora a o svém případu promluvil v televizní zpravodajské reportáži. Podpory se Hroch nedočkal ani od tehdejšího akademického senátu fakulty – senátoři si sice o té špatnosti, která se mu na půdě školy děla, na několika jednáních nezávazně pohovořili v bodě „různé“, nikdy ale nezformulovali jasné podpůrné stanovisko. Iniciátorem těchto debat na schůzích samosprávy byl i tehdy senátor Petr Osolsobě, kolegy v senátu však v té době k jednoznačnému postoji ve prospěch týraného filozofa nepřesvědčil. Dnes je to jinak: od počátku letošního roku zasedá senát v novém složení a opatrnická atmosféra okořeněná úslužností k děkanovi ze schůzí vymizela.

Celý příběh o týrání na brněnské filozofii čtěte v aktuálním dvojčísle 26–27, které je stále ještě v prodeji.