Nick Fuentes chce zavírat ženy do gulagů

Jedno z klíčových poselství Příběhu služebnice se týká zdrojů, z nichž čerpala autorka tohoto románu, kanadská spisovatelka Margaret Atwood. Dystopická vize společnosti, v níž ženy přišly o všechna práva a slouží jako chodící inkubátory, bývá někdy označována jako výsledek bujné fantazie autorky. Jenže sama spisovatelka zdůrazňuje, že opatření, která zavedl románový Gileád, už někdy v minulosti někde na světě platila. Hlavní poselství knihy tak nespočívá ve varování, že někdy v budoucnu může nastat extrémní porobení žen, ale v tom, že tento dozor se už v různých podobách v dějinách vyskytoval – a může se kdykoli vrátit.

Touto optikou je potřeba nahlížet na nejnovější vize amerického rasisty, antisemity a misogyna Nicka Fuentese, který ve svém pravidelném živém streamu America First v polovině února mluvil o tom, jak by se společnost měla stavět k ženám. Sedmadvacetiletý komentátor, který podle svých slov nikdy neměl vztah ani sex se ženou, navrhuje, aby byly všechny osoby ženského pohlaví bez výjimky shromážděny v gulazích, kde budou následně roztříděny podle užitečnosti.

Jejich další osud se přitom následně nebude určovat podle toho, jestli ta která žena sdílí Fuentesovu ideologii („neexistují tradiční manželky ani dobré ženy“), ale podle toho, jestli je schopná donosit a porodit dítě. Plodné ženy a dívky tedy budou poslány do gulagů chovných, kde budou rodit děti. Ostatní zamíří na těžkou práci, například do dolů. Nutno dodat, že si Fuentes odporuje, když tvrdí, že neexistují dobré ženy, nicméně následně jim slibuje, že některé budou propuštěny na svobodu. Což nemusí být opomenutí, ale příslib, že za dodržení určitých podmínek je možné se trudnému osudu vyhnout.