Nick Fuentes chce zavírat ženy do gulagů
A je to menší dystopie, než by se mohlo zdát
Čtete jeden z našich newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Máte z čeho vybírat. Silvie Lauder píše newsletter V pasti pohlaví, Markéta Plíhalová pak Jednotku intenzivní péče. Světovému dění se věnuje newsletter GARRIGUE, domácí politice newsletter PLAMÍNKOVÁ. Pomezí byznysu a politiku popisuje Sečteno, podtrženo, který připravuje Filip Zelenka.
Jedno z klíčových poselství Příběhu služebnice se týká zdrojů, z nichž čerpala autorka tohoto románu, kanadská spisovatelka Margaret Atwood. Dystopická vize společnosti, v níž ženy přišly o všechna práva a slouží jako chodící inkubátory, bývá někdy označována jako výsledek bujné fantazie autorky. Jenže sama spisovatelka zdůrazňuje, že opatření, která zavedl románový Gileád, už někdy v minulosti někde na světě platila. Hlavní poselství knihy tak nespočívá ve varování, že někdy v budoucnu může nastat extrémní porobení žen, ale v tom, že tento dozor se už v různých podobách v dějinách vyskytoval – a může se kdykoli vrátit.
Touto optikou je potřeba nahlížet na nejnovější vize amerického rasisty, antisemity a misogyna Nicka Fuentese, který ve svém pravidelném živém streamu America First v polovině února mluvil o tom, jak by se společnost měla stavět k ženám. Sedmadvacetiletý komentátor, který podle svých slov nikdy neměl vztah ani sex se ženou, navrhuje, aby byly všechny osoby ženského pohlaví bez výjimky shromážděny v gulazích, kde budou následně roztříděny podle užitečnosti.
Jejich další osud se přitom následně nebude určovat podle toho, jestli ta která žena sdílí Fuentesovu ideologii („neexistují tradiční manželky ani dobré ženy“), ale podle toho, jestli je schopná donosit a porodit dítě. Plodné ženy a dívky tedy budou poslány do gulagů chovných, kde budou rodit děti. Ostatní zamíří na těžkou práci, například do dolů. Nutno dodat, že si Fuentes odporuje, když tvrdí, že neexistují dobré ženy, nicméně následně jim slibuje, že některé budou propuštěny na svobodu. Což nemusí být opomenutí, ale příslib, že za dodržení určitých podmínek je možné se trudnému osudu vyhnout.


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.




















