Malé velké dějiny

Když se útlý nenápadný svazek jmenuje Velké ekonomické dějiny, člověk zpozorní. A nezachrání to ani podtitul Stručná verze. Původní anglický název knihy, která vyšla předloni, byl mnohem upřímnější: Nejkratší dějiny ekonomie. A lépe vystihoval poselství, jež do ní vtělil australský ekonom a vysoký státní úředník Andrew Leigh. Neusiluje o zahlcení faktografií hospodářských dějin a nenapsal systematickou učebnici. Chtěl přispět ke změně způsobů našeho myšlení a nahlížení na dějiny. „Když se podíváte na mapu světa, připomenete si, jaký vliv měly tvary kontinentů na to, kdo koho bude kolonizovat. Když se podíváte do zrcadla, pomyslíte na to, jak jeho vynález stvořil spotřební kulturu. Když využíváte velkou internetovou platformu, možná vám hlavou prolétne, že provozovateli v podstatě místo peněz platíte svými daty,“ popisuje v závěru svůj cíl. A nepochybně ho naplnil.

Leigh patří k ekonomickým optimistům. Snaží se ukázat, jak expanze trhů, inovace a specializace dokázaly zlepšit lidský úděl. A nejde jen o materiální spotřebu. Bez expanze trhů je podle něj těžko představitelné masové školství, dostupné zdravotnictví nebo emancipace. V tomto narativu tak nemají místo třeba úvahy o dlouhodobé planetární udržitelnosti růstu; pokud vůbec otázky související s klimatickou krizí do výkladu vstupují, tak okrajově v podobě mikroekonomické teorie externalit. Pomocí drobných, ale instruktivních detailů nicméně umí Leigh ukázat, jak dlouhou cestu lidstvo od neolitu ušlo. Když se svítilo svíčkami na přelomu 18. a 19. století, musel zaměstnanec věnovat pět hodin práce na to, aby získal tolik světla, kolik vydá dnešní žárovka za hodinu. Dnes na hodinu svícení žárovkou vyděláváme v řádu několika sekund.

Na principu takových příkladů je postaveno celé vyprávění. Oproti obvyklým hospodářským dějinám věnuje mnohem větší pozornost vývoji ekonomické teorie i tomu, jaký dopad měly tyto objevy na běžnou praxi. A činí tak nikoli skrze suchopárný výklad, nýbrž právě jejich aplikací na srozumitelné příklady ze života. I proto je patrně zároveň struktura knihy poněkud chronologicky nevyvážená. Téměř dvě třetiny jsou věnovány 20. a 21. století. Přitom příběh začíná vynálezem zemědělství, ale pak autor směstnává dlouhá tisíciletí do relativně krátkého textu; zároveň se tím však kniha stává přitažlivější pro současné publikum.

Leigh napsal nepochybně čtivou knihu, která se dobře hodí jako odpočinkové čtení třeba na dovolenou. Čtenář se rozhodně nudit nebude, nicméně zaplatí za to cenu, jež se u popularizací tohoto typu často objevuje: kniha je kaleidoskopem barvitých historek, které pobaví i poučí, zároveň z ní vyvstává jistá nahodilost výběru bez hlubšího konceptu.