Ivan Krastev: „Západ“ z časů studené války už se nevrátí
Bránit status quo nemůže nikoho bavit. Evropa si musí umět představit společnost, která je lepší než ta naše, a vidět příležitosti i tam, kde je objektivně mnoho rizik
IVAN KRASTEV
Bulharský politolog, jeden z nejvlivnějších a nejoriginálnějších intelektuálů současnosti, velkou část roku tráví na cestách: diskutuje na konferencích, má přístup ke státníkům, ale při návštěvě Prahy třeba večer rád přijde na neformální debatu s mladými lidmi. V rozhovoru ve vídeňském Institutu věd o člověku popisuje, že všechny velké mocnosti nyní mění svou identitu. Evropa, která se po skončení studené války považovala trochu za předvoj, za laboratoř světa, se například učí žít s tím, že její hodnoty a pojetí vlády v dohledné době zůstanou ve světě výjimkou.
Co myslíte, kam se svět ubírá?
V roce 1643 jeden anglický protestantský kněz svým posluchačům řekl: „Žijeme v bouřlivých časech a tyto bouře jsou celosvětové.“ Když sleduji zprávy, tak mám v podstatě stejný pocit. Nacházíme se v okamžiku, kdy se rozpadl určitý typ mezinárodního řádu, čeká nás alespoň desetiletí chaosu a hledání cesty z něj se stává hlavní starostí.
A může to vůbec – když tak sledujete všechny ty negativní trendy a události posledních let – skončit dobře? A tím „dobře“ myslím bez velké války nebo rozdělení světa na sféry vlivu, které by pro obyčejné občany nebyly zrovna příjemné.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
