Trumpova nečekaná válka

Izraelskými bombami zabitý nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí. Donald Trump vyžadující důležité slovo při výběru jeho nástupce v čele teheránského režimu. Íránské rakety a drony útočící v odvetě na hotely v Dubaji, na britskou základnu na Kypru, ale i na Ázerbájdžán, Turecko, Saúdskou Arábii a Katar. Americká ponorka, která poprvé od druhé světové války torpédem potopila nepřátelské plavidlo – íránskou vojenskou loď plující v mezinárodních vodách poblíž Srí Lanky.  

Činy, které dlouho existovaly v šanonech a představách vojenských stratégů v Tel Avivu a Teheránu, ale civilisté ve všech zemích je považovali za nemyslitelné. Ve smršti těchto novinek snadno vytěsníme, v jak neprozkoumaném teritoriu jsme se po uplynulém týdnu ocitli. Červené linie byly smazány, a zcela otevřené jsou tak i odpovědi na otázku, kam tato nová válka svět zavede. Jak dlouho potrvá? Jaký Írán a jaký Blízký východ z ní vzejde? A jak masivní budou globální dopady? 

Války se málokdy vyvíjejí tak, jak si to jejich aktéři představují. Zažily to Spojené státy, jejichž intervence proti blízkovýchodním tyranům měly pro osvobozené země katastrofální následky. Zažil to Vladimir Putin, který chtěl bleskovou „speciální operací“ změnit režim na Ukrajině – a skončil v už čtyři roky trvající válce s nejistým výsledkem. A zažil to naposledy i palestinský Hamás, který chtěl masakrem v jihoizraelských kibucech přivodit konec Izraele – ale vyvolal pohyb vedoucí k nástupu židovského státu do pozice jednoznačné blízkovýchodní mocnosti číslo 1. 

„Nemáme páru, jak se věci budou vyvíjet,“ přiznal Emile Hokayem, který v nejvlivnějším evropském bezpečnostním think tanku, londýnském IISS, vede oddělení pro výzkum blízkovýchodní bezpečnosti. Přesto – lze vysledovat první trendy po týdnu bojů a to, jaké scénáře jsou pravděpodobnější než jiné?