Na ženách leží nejen druhá směna. Dcery stárnoucích rodičů musejí zvládat i tu třetí

Známý pojem „druhá směna“ není třeba moc vysvětlovat. Žena přijde domů z práce a místo odpočinku začne vařit, uklízet a psát s dětmi úkoly. O pozornost se mnohem víc hlásí termín „třetí směna“, kterou musí do svých životů napasovat podstatná část takzvané sendvičové generace. Tvoří ji zhruba 1,7 milionu Čechů a Češek ve věku 35 až 64 let, kteří pečují o děti a zároveň mají alespoň jednoho rodiče v důchodovém věku. Téměř polovina z nich se o svou stárnoucí matku či otce osobně stará a péči věnuje v průměru 18 hodin měsíčně. A tento úkol častěji leží na ženách než na mužích. 

Ukázal to alespoň průzkum agentury Response Now pro Generali penzijní společnost. Šetření proběhlo na přelomu srpna a září formou on-line dotazování a odpovídali jak příslušníci sendvičové generace, tak senioři nad 65 let. Nějakým způsobem se do péče o seniory zapojuje 60 procent příslušníků sendvičové generace. O vlastní rodiče, jak již bylo řečeno, přímo pečuje 48 procent z nich, přičemž každý čtvrtý pomáhá aspoň jednou týdně. O partnerovy rodiče se stará 23 procent respondentů, osm procent o prarodiče a pak je tu 13 procent lidí, kteří pomáhají dalším stárnoucím příbuzným, známým nebo třeba sousedům.

Najít v rodině funkční model péče o stárnoucí příbuzné není složité jen proto, že je potřeba ji skloubit s prací a starostí o děti a domácnost. „Pro seniory bývá těžké pomoc přijmout. Její potřeba přichází postupně a říct si o ni často znamená přiznat si, že některé věci už nezvládají jako dřív,“ zmiňuje další možnou překážku Jiří Hrabě, ředitel neziskové organizace Elpida, která dlouhodobě seniorům pomáhá a na výzkumu se podílela. 

Dospělé děti si kvůli péči o rodiče často berou dovolenou či neplacené volno a přicházejí o část svých příjmů. Negativní dopad na kariéru hlásí každý třetí respondent, na osobní život dokonce více než polovina.