Babiše bude útok na média bolet. Má k němu ale dva důvody

Vládní koalice přistoupila k dlouho očekávanému kroku, k převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, lehce partyzánským způsobem. V pátek nečekaně hnutí ANO, Motoristé a SPD zařadili na program schůze první čtení zákona a od začátku dávali najevo, že jsou připraveni to dotáhnout do zdárného konce.

Na první pohled nedává tento krok smysl. Podle sociologických průzkumů je ve společnosti jen malá část lidí, kteří podporují tuto změnu – takových lidí je podle průzkumů NMS Research zhruba deset procent. Podle jiného průzkumu, tentokrát agentury STEM, je změna financování veřejnoprávních médií na úplném spodku žebříčku priorit – jako naprostou prioritu ji označuje osm procent voličů hnutí ANO.

Česká televize i Český rozhlas mají dlouhodobě vysokou důvěru ve společnosti, to znamená, že pro voliče změna jejich financování nepředstavuje nic potřebného. Na druhou stranu ta důvěra samozřejmě vypovídá hodně i o jejich důležitosti, významu – když něco odvysílají veřejnoprávní média, je velká šance, že se z toho stane celostátní téma. Navzdory vzniku nových forem sdělovacích prostředků mají televize i rozhlas svou důležitou roli ve společnosti. Proto jsou pro politiky významným fenoménem a řadu z nich oslabení či ovládnutí takového protivníka může lákat.

Jak už bylo řečeno, veřejná poptávka po nájezdu na veřejnoprávní média není příliš velká. Vládě může něco takového pomoci upoutat k sobě určitou radikálnější část společnosti, ovšem s tím rizikem, že umírněnější voliči naopak odejdou. Z tohoto pohledu to může být velký hazard. Druhou věcí je, že už podle prvních reakcí veřejnosti, obou médií i opozice se společenská atmosféra kvůli tomuto vládnímu záměru vyhrotí. Obtížnější pak bude i projednávání jakéhokoli jiného zákona, protože sněmovnu koaliční útok na nezávislost veřejnoprávních médií pravděpodobně v řadě ohledů zablokuje.