Méně sledované vlaky
Rozvojová pomoc má řešit nerovnost a podporovat znevýhodněné populace. Podpora LGBT+ lidí, jedné z nejzranitelnějších skupin světa, má ale výraznou mezeru. Programy psychologické podpory řeší zřídka dopady násilí nebo diskriminace, kterým čelí. Ekonomické iniciativy, jako školení nebo mikrofinance, LGBT+ jedince často přehlížejí, což jim ztěžuje najít si práci nebo získat investice.
Vzdělávací programy mnohdy neposkytují bezpečné prostředí, spousta LGBT+ mladých lidí tak opouští školu kvůli šikaně či strachu o život. Humanitární pomoc často ignoruje jejich potřeby v zahrnutí do programů pomoci pro rodiny, co přišly o střechu nad hlavou. Právní ochrana leckde vázne, zejména v zemích, kde jsou stejnopohlavní vztahy nelegální, a problematika LGBT+ lidí je přehlížena, když jsou oběťmi násilí. Bývají vyčlenění z bytových programů, takže LGBT+ mládež trpí vysokou mírou bezdomovectví.
Výzkum organizace Global Philanthropy Project ale odhaluje, že z každých sto dolarů oficiální rozvojové pomoci (Overseas development assistance – ODA) směřují na podporu práv a důstojného života sexuálních a genderových menšin méně než čtyři centy. A lze bohužel očekávat, že se situace ještě zhorší pod administrativou Donalda Trumpa. Ten už totiž naznačil, že iniciativy podporující sexuální a genderové menšiny čekají škrty, což povede k další marginalizaci.
Pokrok se přitom už leckde zdařil. Země jako Velká Británie, Německo a Norsko podporují vytváření specializovaných zdravotních služeb pro zranitelné jednotlivce. Mezinárodní pomoc třeba zajistila bezpečné ubytování pro LGBT+ jedince prchající před násilím a pronásledováním v Sýrii a Iráku a financovala základní potřeby pro ty, kteří by jinak čelili extrémnímu nebezpečí v uprchlických táborech. S cílem zamezit sebevraždám a sebepoškozování mezi LGBT+ lidmi postiženými ruskou invazí na Ukrajinu evropští dárci podpořili poradenství a psychologickou podporu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
