Pevně propojený svět

Poprvé od začátku pandemie se ve Washingtonu minulý týden naživo sešly státy k jednání dvou klíčových ekonomických organizací, Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Na stole byly diskuze o vývoji světové ekonomiky, a nešlo o optimistické rozhovory, hlavně kvůli rostoucí inflaci a cenám energií, dopadům války na Ukrajině a ekonomickému zpomalování Číny. Mezinárodní měnový fond ve své analýze snížil očekávaný růst globální ekonomiky pro příští rok na 2,7 procenta a varoval, že pokud někomu přijde, že situace je již nyní špatná, „to nejhorší teprve přijde“. Krize se nevyhne ani těm nejvyspělejším zemím, například německou a italskou ekonomiku (kvůli velké zranitelnosti vůči výpadkům ruského plynu) podle nejnovějších predikcí čeká recese.

Ze strany těch nejchudších ekonomik pak zaznívají čím dál tím hlasitější obavy z toho, že přestanou být schopné splácet své dluhy. Podle šéfa Rozvojové organizace OSN Achima Steinera hrozí vážné finanční problémy hned 54 rozvojovým ekonomikám. V těch dohromady žije padesát procent všech lidí na planetě spadajících pod hranici extrémní chudoby. V řadě případů jde také o země velmi náchylné k dopadům změny klimatu. Jak Steiner uvedl pro server Politico, na těchto 54 zemí dopadly následky pandemie, rostoucí ceny energií kvůli válce na Ukrajině i vyšší úroky ve vyspělých ekonomikách – tedy věci, které neměly šanci ovlivnit.

Právě poslední bod, růst úroků v bohatších zemích, dobře ukazuje, jak propojený světový finanční systém je. V…