Fráze jsou základy, na kterých politika stojí
Tento týden odpovídá básník, prozaik a nakladatel MARTIN REINER
1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Hodně „politický“ mi přijde papoušek žako. Naučí se pár desítek slov, která opakuje pořád dokola, a je u toho velmi pyšný.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Nejspíš normalizace, během které jsem prožil nejvíc formativní roky.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Účast v prvomájovém průvodu, předpokládám, že hned v první třídě.
4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?
24. listopadu 1989, v den, kdy rezignoval Milouš Jakeš. Měl jsem za sebou jako jeden z exponentů sametové revoluce v Brně emocionálně i fyzicky vyčerpávající týden. V Janáčkově divadle se konalo jakési shromáždění, když na pódium vstoupil mladý operní režisér Jarda Brych a sdělil auditoriu tuhle novinku. Začala se spontánně zpívat hymna, což jsem zvládl tak deset vteřin – a pak jsem se sesypal v slzách.
Nejsem pánbůh ani soudce. Některé idioty z SPD mám spíš tendenci pohladit a pomodlit se za ně.
5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?
Třeba, že slabším se neubližuje. Ve frustrované společnosti je bohužel děsivou konvencí, že si svůj vztek vybijete tam, kde si to můžete dovolit. Na dětech, na ženách, na těch, kdo jsou na společenském žebříčku pod vámi.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
