Psychedelická klinika otevírá
Jen v ní zatím neochutnáte žádná psychedelika
Ještě před deseti lety by to znělo jako naprosté sci-fi. Skupina lékařů, psychologů a neurovědců si otevřela kliniku, v níž plánuje pacientům podávat chemické sloučeniny, které figurují na seznamu narkotik a policie jejich distribuci tvrdě stíhá.
Časy se ale mění. Psychedelická klinika Psyon, která zahájila provoz teď v lednu v Praze a v následujících týdnech se chce nechat zaregistrovat coby zdravotnické zařízení, ukazuje, že tahle skupina chemikálií se z pozice podezřelé alternativy zneužívané na drogové scéně rychle vyšvihla mezi oficiální naděje léčby duševních potíží. Psyon sice ještě svým pacientům léčbu psychedeliky legálně nenabízí a funguje jako terapeutické centrum, ale jeho zakladatelé věří, že taková budoucnost je už za dveřmi.
Účinné a nelegální
Renesance výzkumu terapeutického využití psychoaktivních látek, jako jsou LSD, psilocybin nebo MDMA, začala na Západě po čtyřicetileté vynucené přestávce v poslední dekádě a Česko se přidalo v roce 2014. Malý tým psychiatrů z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) tehdy přesvědčil české regulační orgány a zahájil své první výzkumy.
Dnes už je jisté, že výsledky od nás i ze světa jsou víc než nadějné a v posledních letech o „psychedelické renesanci“ referovala snad všechna velká světová média. Látky, považované mezinárodními úmluvami za nebezpečné drogy, mají mimořádný potenciál pro léčbu depresí, posttraumatické stresové poruchy, závislostí na drogách a alkoholu nebo třeba zmírnění existenciální…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
