0:00
0:00
Politika v nás19. 9. 20204 minuty

Lituji úplně každého a každou

Tento týden odpovídá ředitel Občanského institutu ROMAN JOCH

Každý týden v této nové rubrice klademe šestadvacet těch samých otázek občansky aktivním osobnostem, abychom zjistili, co z nich dělá politické lidi. Rubriku vymyslel německý týdeník Die Zeit, s jehož souhlasem tento formát publikujeme. Jako ukázku z aktuálního čísla nabízíme první desítku otázek: 

1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?

Asi prase. Ne že by se prase chovalo jako politici, ale politici se chovají jako…

↓ INZERCE

2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)

Hirošima. Ty nejvážnější otázky se neřeší racionální diskusí, nýbrž silou.

3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?

V listopadu 1989 mi bylo osmnáct let. Byli jsme pro svobodu a demokracii (na gymplu v Bratislavě). V roce 1990 jsem se na ten gympl byl opět podívat. Když my byli pro svobodu, o ročník níže byli pro slovenský nacionalismus. Byl jsem zhnusen. Od té doby jsem proti lidu a pro císaře. Měl své vady, ale nebyl populista. Na lid kašlal. Skvělé.

4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?

Nikdy.

5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?

Jsem extrémně diplomatický člověk, takže i ta nejvíce nediplomatická přesvědčení umím říct tak, že se nikdo neurazí.

6. Kdy jste poprvé pocítil, že jste mocný?

Asi když jsem poprvé potrestal své dítě. Byla to dcerka, Janička. Teď je tak krásná, že kdybyste její fotku dali na hlavní stránku vašeho časopisu, všichni jej budou kupovat a vy budete bohatí… No, ona jako mimino mi počmárala knihu. Tak jsem vzal její malou ručičku a zeptal se: Která ručička mi počmárala moji knihu? Aha, tato, takže bác, bác, bác. Ale jinak já se nechci cítit být mocný. Chci se cítit být slušný. A takovým jsem.

7. A kdy jste se cítil obzvlášť bezmocný?

Nikdy. Jenom ne strach.

8. Kdyby svět za rok skončil, co byste si do té doby dal za úkol?

Asi vypít bednu šampaňského a recitovat básně. Básně o naší civilizaci, že si nezasloužila zahynout, leč asi zahyne.

9. Jste raději pro, anebo proti?

Prosím, proti. A zásadně proti.

10. Která politická přesvědčení jste hodil přes palubu?

Žádné. Jen pár politických lidí jsem hodil přes palubu.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026