0:00
0:00
Společnost16. 6. 201917 minut

Z ARCHIVU: Jak moc je zdravé pracovat

A proč se workoholismus stal novodobou ctností

,
foto: Matěj Stránský

Kolik času je dobré trávit v práci? Pokud bychom hledali odpověď u českých politických lídrů, uslyšíme celkem závratná čísla. Premiér Andrej Babiš se několikrát nechal slyšet, že „jede osmnáct hodin denně“, jeho nový ministr průmyslu Karel Havlíček rád mluví o svém „vražedném pracovním tempu“ (šestnáct hodin denně včetně víkendů), a bývalý europoslanec Pavel Telička si dokonce na vyzdvihování vlastního workoholismu nedávno postavil předvolební kampaň.

A podobná vyznání jsou slyšet i ze zahraničí. Šéf automobilky Tesla a technologický vizionář Elon Musk například před časem na Twitteru prohlásil, že nikdo ještě nezměnil svět během čtyřicetihodinového pracovního týdne, protože na to je potřeba minimálně dvojnásobek. Extrémní pracovní výkon se u vysoce postavených lidí zjevně stal novodobou ctností, která jim má přilákat voliče, pozornost, obdiv nebo zákazníky.

Odborníci na duševní zdraví ovšem z téhle rétoriky moc nadšení nejsou. Adorace workoholismu podle nich svědčí spíše o osobních problémech chlubícího se jedince než o jeho mimořádných schopnostech. A jde-li o veřejně známé osobnosti, dávají společnosti rizikový příklad: posvěcují a posilují kulturu přepracování, jejíž vinou se náš život v nejblahobytnější éře lidských dějin snadno mění v neradostné galeje. Pokud zkrátka pro hledání zdravého vztahu k práci potřebujeme rádce, Babiš, Hlaváček nebo Musk těmi správnými nejsou.

↓ INZERCE

Very urgent

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu