Zbytečná nedůvěra
Proč se vědcům nelíbí nejnovější evropský zásah proti GMO
Představte si, že někdo najde způsob, jak vystavit starého trabanta radioaktivnímu záření, a změnit ho tím na moderní audinu. Občas sice zázračná transformace skončí nezdarem – vznikne auto bez kol, schází mu motor, někdy má podvozek na střeše –, stačí ale být trpělivý a vybrat si k použití ty nově vzniklé vozy, které jsou v pořádku.
Po čase si ale lidé řeknou, že zkusí přece jen něco méně náhodného, a začnou vyrábět nová auta – sice opět ze starých, ovšem tentokrát cíleně, pomocí kladiva a kleští. Tato metoda ovšem čelí nedůvěře a Evropská unie nařídí, že všechny takto získané vozy musí být natřeny varovnými červenými pruhy, a než mohou vyjet na silnice, musí projít složitými testy. Aut vygenerovaných zářením se to netýká – i ona sice patří do kategorie pozměněných aut, ale dostanou výjimku, protože se v minulosti osvědčila.
Podobnou logikou se v minulosti řídil evropský přístup ke geneticky modifikovaným organismům (GMO). Ozáříte třeba ječmen obyčejným zubařským rentgenem, a aniž tušíte, co jste v jeho genomu natropili, ze vzniklých mutantů vyberete ten s vhodnými vlastnostmi. Je to sice geneticky modifikovaný organismus, nepodléhá ale žádným zvláštním předpisům. Navodíte-li ovšem mutace v genetické laboratoři, spadá výsledek pod přísnou legislativu a musí být na trhu označen jako GMO. Tyto zemědělské plodiny se proto v Evropě už téměř nepěstují.
Dejme tomu, že je to v pořádku. Evropané jsou vůči cíleným zásahům do genomu ostražití, politici jim naslouchají. Jenže…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
